CZK/€ 24.295 +0,06%

CZK/$ 20.909 +0,21%

CZK/£ 28.032 +0,00%

CZK/CHF 26.509 -0,09%

04. 07. 2023

Za Fialovy vlády roste veřejný dluh zatím dvakrát rychleji než za vlády Babišova kabinetu

 

Vládě Petra Fialy se zatím nedaří zbrzdit tempo zadlužování, dokonce právě naopak. Veřejný dluh za vlády současného kabinetu totiž nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí také veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň tří bilionů korun. Vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu korun.

Loading



 

Přitom když Fiala vládu na přelomu let 2021 a 2022 přebíral, činil veřejný dluh 2,57 bilionu.

Do konce letošního března tedy stoupl o dalších 530 miliard korun. Od začátku letošního dubna do konce června pak podle předpokladu narostl o dalších minimálně zhruba 70 miliard korun, takže celkový nárůst zadlužení z doby Fialovy vlády vskutku činí přibližně 600 miliard korun.

Když na přelomu let 2017 a 2018 začínal vládnout Babišův kabinet, odpovídal veřejný dluh částce zhruba 1,75 bilionu korun. Za vlády Babišova kabinetu tak dluh vzrostl o přibližně 820 miliard korun. Za Babišovy vlády tudíž veřejný dluh narůstal průměrným tempem zhruba 100 miliard korun za každé pololetí.

Fialova vláda – za jejíhož působení, jak je uvedeno, dluh narostl o zhruba 600 miliard – tudíž zadlužuje zemi průměrným tempem přibližně 200 miliard korun za každé pololetí. Čistě nominálně tedy dvakrát rychleji než Babišův kabinet.

REKLAMA

Toto srovnání však nebere v potaz inflaci, ani úroveň ekonomického růstu.

Babišova vláda se musela vypořádat s citelně hlubším, covidovým propadem, než jaký nastal kdykoli za vlády Fialovy. V covidovém roce 2020 se ekonomika propadla o 5,5 procenta. Za čtyři roky Babišovy vlády tak průměrný růst odpovídal pouze 1,1 procenta. Za Fialovy vlády zatím byl – loni – růst 2,5 procenta, přičemž pro letošek se obecně počítá s růstem nejpravděpodobněji 0,3 procenta. Za Fialovy vlády tak ekonomika zatím v průměru roste reálně o něco rychleji než průměrně za vlády Babišovy, neboť válka na Ukrajině na ni nemá až tak tlumivý dopad, jaký měl covid.

Naopak ale Fialova vláda se potýká s výraznější inflací, než jaká panovala kdykoli za vlády Babišova kabinetu. Inflace přitom z definice „nafukuje“ ceny a obecně nominální ukazatele, takže za rychlejší růst dluhu za vlády Fialovy porovnání se situací za vlády Babišovy může z určité části právě i citelnější inflace.

Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Loading


Související články

Nejcitlivější barometr ekonomiky hlásí problém: výnosy letí vzhůru

Poslední týdny přinesly velmi vážně míněné obavy z možného růstu inflace, způsobené zejména krizí kolem Hormuzského průlivu. I když faktorů je samozřejmě více. Trvale vyšší ceny ropy se postupně přenášejí do cen konkrétních statků v ekonomice, a to se projevuje v plošnějším růstu inflace. Vedle toho nyní […]

Text: Redakce

28. 05. 2026

Komentář: Riziko jako nepřítel. Proč nás minulost stále drží při zemi?

Více než třicet let po Sametové revoluci a pádu Berlínské zdi se zdá, že komunismus je pouze muzejním exponátem. Jenže hranice mezi Východem a Západem nezmizela. Pouze se přesunula z mapy do synapsí našich mozků. Studie Culture and Institutions: Long-lasting effects of communism on risk and time […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

26. 05. 2026

Když trhy ztrácí rovnováhu, disciplína ji vrací

Akciové trhy zůstaly relativně klidné navzdory výraznému nárůstu geopolitického napětí a prudkému růstu cen energií po eskalaci konfliktu v Íránu. Vzhledem k rozsahu tohoto šoku byla reakce trhů překvapivě mírná. Efektivní náklady na energie již pro mnoho firem stouply, zejména v ekonomikách Asie závislých na dovozu. To […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

25. 05. 2026