07. 06. 2023
Ekonomové a analytici ČSOB: Inflace na ústupu. Na levné peníze si ale Češi ještě počkají
Druhá polovina roku 2023 se ponese v duchu postupně odeznívající inflace, která zamíří pod 10 %. Výraznější zvolnění však nastane až na začátku roku 2024. České exportně zaměření hospodářství čeká přešlapování na místě. Přesto podle expertů finanční skupiny ČSOB svítá na lepší časy.
Česká ekonomika pomalu ale jistě opouští spotřebitelskou recesi. Zrychluje dynamika nominálních mezd a spolu s odezníváním energetické a potravinové inflace postupně klesá také inflace celková. Zásadní roli přitom sehrál prudký pokles cen zemního plynu.
„Ačkoliv dostupná data signalizují tentokrát snad již dlouhodobější obrat ekonomiky příznivým směrem, je třeba mít na paměti též pokračující rizika a celkovou křehkost pozitivního vývoje,“ komentuje výhled Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB.
„Inflaci pro rok 2023 odhadujeme na 10,8 % a pro rok 2024 na 2,5 %. Po očištění o efekt energií, potravin a imputovaného nájemného zůstanou i v příštím roce jádrové inflační tlaky relativně silné. Lze proto očekávat, že ČNB bude při snižování sazeb velmi opatrná,“ dodává Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.„Věříme, že úrokové sazby půjdou poprvé dolů až ke konci roku 2023, a to o 50 bps na 6,50 %,“ dodává.
Průmysl přešlapuje na místě
REKLAMA
Ve složitější situaci se začíná ocitat exportně zaměřený průmysl, který byl v posledních kvartálech jedním z hlavních motorů ekonomiky. Důvodem jsou především vyšší ceny a celkově slabší globální poptávka po zboží po odeznění pandemie COVID19. Dalším negativním dědictvím této pandemie jsou vysoké úrovně zásob.
„Očekáváme, že oživení českého hospodářství v druhé polovině tohoto roku bude pouze nevýrazné, a za celý rok 2023 budeme spíše jen přešlapovat na místě, s růstem okolo +0,2 %. Tento scénář potvrzují jak domácí, tak zahraniční předstihové indikátory,“ doplňuje Jan Bureš.
Evropa na hraně recese
Ve vyspělém světě zůstává hospodářský růst také nepřesvědčivý. Lze očekávat, že eurozóna bude v nejbližších čtvrtletích balancovat na hraně mělké recese. Podobný vývoj, avšak s významnějším rizikem propadu do „plnohodnotné recese“, je možné sledovat i v případě Spojených států.
„S ohledem na post-covidové šoky a řadu dalších strukturálních faktorů nelze očekávat, že by se v nejbližších letech vrátila éra super-levných peněz, která charakterizovala období po světové finanční krizi,“říká Dominik Rusinko, makroekonomický analytik ČSOB. „Navzdory zpomalující inflaci nemohou hlavní centrální banky v čele s FEDem a ECB ještě slavit vítězství,“ uzavírá Rusinko.
