CZK/€ 25.145 -0,12%

CZK/$ 23.453 -0,12%

CZK/£ 29.417 -0,12%

CZK/CHF 25.692 -0,24%

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

14. 10. 2022

0 komentářů

Analýza evropské energetické krize: Bude hůř, ale nic netrvá věčně

 

Ve své knize America’s First Great Depression: Economic Crisis and Political Disorder after the Panic of 1837 (První velká americká hospodářská krize: Hospodářská krize a politický chaos po panice roku 1837) z roku 2013 vysvětluje Alasdair Roberts mistrným způsobem, jak se Spojené státy vypořádaly s následky své první velké hospodářské krize. Ozřejmuje také, jaké zkoušce byla během této krize podrobena demokracie. A věnuje se i tomu, jak se s tímto problematickým obdobím dějin vypořádaly evropské země a jak bylo zdvojnásobení cen potravin ve spojení s velmi vysokými úrokovými sazbami pravděpodobnou příčinou evropských revolucí v roce 1848, v době, kdy byla spousta pracovních sil a málo kapitálu.

Loading



 

Počátkem roku 1847 se ceny základních potravin po celé Evropě zdvojnásobily, což vyvolalo pouliční bouře a rostoucí strach z hladomoru. Evropské vlády […] reagovaly restriktivní monetární politikou, což způsobilo v jejich zemích recesi. V roce 1848 si Evropa uvědomila politické důsledky vyplývající z dvou let hospodářské nouze,“ uvádí se v knize.

Historie se neopakuje – ale často je podobná. Současné ekonomické období je ozvěnou poloviny 19. století, až na dva zásadní rozdíly – máme moře kapitálu (i když méně než před dvěma lety) a málo pracovních sil (v roce 1848 byla míra porodnosti v Evropě vyšší než 3, zatímco dnes je to 1,5).

Máme očekávat podobnou politickou destabilizaci jako tenkrát? Nelze vyloučit, že se v nějaké formě obnoví francouzské hnutí žlutých vest z roku 2018, ale není pravděpodobné, že by se rozšířilo po celé Evropě. Ve skutečnosti je bezprostředním politickým důsledkem posun evropských voličů doprava – stačí se podívat na volební výsledky v Itálii a Švédsku.

Ve srovnání s krizí v polovině 19. století je tu i třetí rozdíl. Mezi hlavní faktory, které přispěly ke zdvojnásobení cen potravin v roce 1847, patřil bramborový mor a špatná úroda obilovin. Tyto vnější faktory nebylo možné předvídat, ani se jim vyhnout. Příčinou současné inflační krize v Evropě je ovšem hlavně špatná energetická politika, zejména desítky let trvající závislost na levných fosilních palivech z Ruska a odklon od jaderné energie, v kombinaci s přesunem investic do solární a větrné energetiky, která však v této fázi ještě nedokáže zajistit stabilní přísun energie.

REKLAMA

Kdyby Evropa k energetice přistupovala pragmaticky a ne ideologicky, určitě bychom se vyhnuli rekordním cenám energií – například roční forward na francouzskou elektřinu se ve srovnání s dlouhodobým průměrem z let 2010–2019 zvýšil o 1000 %.

Způsoby, jak energetickou krizi zmírnit

Evropská energetická krize hned tak neskončí a já i mí kolegové jsme o ní v posledních měsících napsali už spoustu článků. Ale jsou tu i důvody k naději, neboť existují nejméně tři způsoby, jak dopady současné krize zmírnit, a jeden z nich může zlepšit situaci takřka přes noc:

Energetická efektivita, slepá skvrna evropské energetické politiky. Politici radí například vypínat wi-fi, ale víte, kolik energie takové internetové připojení za hodinu spotřebuje? 12 Wh. Oproti tomu sušička má za stejnou dobu spotřebu 3 kWh, což je v podstatě 250krát víc. Takže jen vyvoláváme v evropských občanech mylný dojem, že lze energetickou krizi řešit každodenními malými a jednoduchými ekologickými gesty. Ve skutečnosti je však třeba investovat do technologických inovací, zejména do umělé inteligence (AI), která může uživatelům přinést rychlé a hmatatelné výhody a snížit spotřebu už letos v zimě.

Například barcelonské metro instalovalo do 128 stanic, kudy denně projde přes milion cestujících, „inteligentní“ klimatizační systém řízený AI. Výsledky jsou úžasné. V průměru tím snížilo energetickou spotřebu o 25 % a zvýšilo spokojenost cestujících o 10 %. Podobný systém je možné nainstalovat skoro všude, v kancelářských budovách, v kinech, v předměstské infrastruktuře, apod. Spotřebu energií je tak možné výrazně snížit nikoli v průběhu dlouhých let, ale už pár týdnů po nasazení této technologie.

Orientace na jadernou energetiku

Ať se nám to líbí, nebo ne, bude nedílnou součástí řešení i jaderná energie. Proto bychom měli tuto krizi využít k přehodnocení svého politického postoje k ní. Počátkem září sepsalo několik nadstranických organizací petici, aby Švýcarsko upustilo od svého plánu přestat od roku 2027 využívat jádro. Výstavbou dalších jaderných kapacit většího rozsahu se mohou pochlubit pouze Francie a Velká Británie.

REKLAMA

Ovšem zatímco většina evropských zemí má k jádru výhrady, Asie ji přijala za vlastní. Jižní Korea ukončila program útlumu jaderné energetiky a znovu se k ní vrací a Čína ještě zvyšuje tempo konstrukce velkého počtu reaktorů. Je důležité zdůraznit, že jaderná energetika není bezproblémová (viz problémy s korozí francouzských reaktorů), ale garantuje energetickou nezávislost a dlouhodobě nízké ceny elektřiny. Navíc se nebezpečnost nukleární energie poněkud přehání. Zejména široce rozšířené přesvědčení, že je jaderný odpad extrémně nebezpečný a že si s ním neumíme poradit, se nezakládá na pravdě.

Radioaktivita ve skutečnosti postupem času rychle klesá – zhruba 40 let poté, co je palivo využito k výrobě energie, se jeho radioaktivita sníží o víc než 99 %. Oproti tomu toxicita většiny průmyslového odpadu, s nímž se musíme vypořádat, se časem nesníží – ani za milion let. Energetika navíc začala s úspěchem vyvíjet recyklační procesy. Ve Francii je už 17 % jaderné energie generováno s pomocí recyklovaného materiálu a to je jen začátek. Pokud někdy chceme dosáhnout ekonomiky s nízkými emisemi, mělo by být nedílnou součástí energetické transformace rozhodně i jádro.

Budování průmyslové infrastruktury pro urychlení přechodu na zelenou ekonomiku

V posledních letech Evropa masivně investovala do zelené transformace (solární energie, větrné, biomasy apod.), ale pořád jí něco chybí. Nedostává se jí totiž průmyslové infrastruktury a nemá kontrolu nad dodavatelskými řetězci, které jsou pro tuto transformaci nezbytné. Vezměte si například takové elektromobily. 29. června 2022 se členské státy Evropské unie dohodly, že od roku 2035 bude v EU povolen prodej jen takových nových osobních a nákladních vozů, které nebudou emitovat CO2.

Teoreticky to mělo podpořit přechod na elektromobily. Ale kdo má pod palcem těžbu a zpracování klíčových surovin nezbytných pro baterie elektromobilů a zelenou transformaci? Čína. Tato ekonomická velmoc zajišťuje 50 % světových výrobních kapacit pro větrné turbíny, 66 % kapacit pro solární moduly a 90 % pro baterie. Většina prvků vzácných zemin se těží a zpracovává v Číně (59 % těžby a 88 % zpracování).

Skoro stejně důležitý je její podíl i u dalších kovů, například lithia či kobaltu – viz níže uvedený graf. Získat jiné dodavatele nebude snadné a nedojde k němu přes noc. Ale existují i další země, které mohou alespoň částečně zastat úlohu dodavatelských center – v případě lithia je to Chile, v případě platiny JAR a v případě kobaltu Kongo. Naší dosavadní chybou bylo soustředit se na konečný produkt (například elektromobily) bez zajištění dodavatelských řetězců. Opakujeme stejný omyl jako dřív s Ruskem (v případě fosilních paliv) a s Čínou (u roušek a nezbytných léčiv během pandemie COVIDu-19).

Zima bude krutá, o tom už není pochyb. Ale to neznamená, že musí krize pokračovat i v roce 2023. Existují způsoby, jak položit pevné základy energetické transformace v Evropě. Musíme však opustit ideologii, soustředit se na osvědčená řešení a diverzifikovat svůj energetický mix. Teď je na politických institucích, aby se rozhodly správně.

Autor: Christopher Dembik, hlavní makroanalytik

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz

 


Související články

Vyplatí se prodávat akcie v květnu podle známého přísloví?

‘Sell in May and go away’ je jedno z nejznámějších přísloví ve finančním světě a podle analýzy investiční platformy eToro je toto rčení dobře podloženo historickými údaji. Společnost prozkoumala měsíční výnosy cen 15 největších světových akciových indexů za posledních 50 let, aby otestovala, zda se akcie v […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

02. 05. 2024

Diverzifikaci portfolia pomocí FX. Proč a jak na to?

Nejdůležitější investiční strategií je diverzifikace. Devizové prostředky (FX) jsou sice v tomto ohledu často podceňovány, mohou však pomoci zvýšit stabilitu portfolia i rizikově vážené výnosy. FX mohou prohloubit diverzifikaci tím, že sníží přílišnou expozici vůči domácí měně, umožní správu závazků v cizích měnách, budou generovat pasivní příjem, případně nabídnou […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

30. 04. 2024

Komentář: Evropu ESG oslabuje, těží z toho americké akcie i banky

Evropské akcie se letos ocitly v historicky rekordní slevě vůči těm americkým. Vyplývá to ze srovnání poměrového ukazatele vyhlížené tržní ceny akcie a čistého zisku na akcii na horizontu dalších dvanácti měsíců. V potaz jsou přitom vzaty všechny klíčové akciové tituly jak ve Spojených státech, tak v Evropě.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

29. 04. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *