Zdůrazňoval prakticky výhradně proti-inflační rizika a předestřel, že na prosincovém zasedání se ECB bude vážně zabývat změnou nastavení měnové politiky. Pro další měnovou expanzi má podle Draghiho celou paletu nástrojů od navýšení QE po další pokles sazeb. Nejpravděpodobnější je ale podle nás stále kombinace natažení QE za horizont září 2016 a navýšení měsíčního tisku peněz (z dnešních zhruba 60 mld. eur). Další snížení úrokové sazby je méně pravděpodobné a pokud by k němu mělo dojít, bude asi jen kosmetické. I když další uvolnění měnové politiky (ať už bude vypadat jakkoliv) není v tuto chvíli “hotovou věcí”, šance prosincového zásahu ECB jsou vysoké. Zvlášť pokud se americký Fed rozhodne, že odloží první růst svých sazeb do příštího roku.
Co by takový krok ECB znamenal pro střední Evropu? Pro většinu středoevropských aktiv (měn, dluhopisů) od Polska po Maďarsko by měl být automaticky pozitivní – levnější eura za jinak nezměněných podmínek zpravidla zesilují příliv peněz do regionu. V Polsku ale v nejbližších dnech i týdnech pravděpodobně hlavním motorem pohybů zůstane nakonec politika – trhy budou s napětím sledovat výsledek víkendových voleb a především povolební vyjednávání.
O něco komplikovanější je také situace v Česku. Za normálních podmínek by byla výraznější měnová expanze ECB vstupenkou k ziskům koruny. V dnešní době ale může takový krok vyvolat pravý opak. Na Příkopech si ho totiž ČNB může vzít jako další důvod, proč oddálit exit z intervenčního režimu a natáhnout tak “éru slabé koruny”.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
