Komentář Petra Šimčáka: Další zbytečný článek na téma Investiční výhled pro 2022?
Foto: Amundi
Každý rok v lednu probíhají „dostihy“, kdo poskytne výhodnější investiční radu na kalendářní rok. Letos to není jinak a i já jsem měl rozepsaný text o vysoké inflaci, preferenci hodnotových akcií, kratší duraci, růstu úrokových sazeb v USA, geopolitických rizicích atd. A přidal bych na hromadu další zbytečný text pro vzácný živočišný druh – dlouhodobé investory.
Kalendářní rok je totiž příliš krátký pro skutečné investory a příliš dlouhý pro profesionální spekulanty. Běžný investor by měl své osobní peníze investovat stejně tak v prosinci i lednu, a možná si k tomu přidat nějaké novoroční předsevzetí, vlézt na Nový rok do Vltavy a abstinovat v únoru. Ale měnit investiční strategii každý rok podle toho, co si myslí burzovní spekulanti o tom, co vyroste nebo klesne, to je finanční sebevražda.
Každý, kdo chce toto hru hrát úspěšně, si musí uvědomit, že pro profesionálního spekulanta je i týden dlouhý horizont, obchodování se neřídí kalendářem, ale událostmi na které spekulant vsází. Kalendářním rokem se řídí „investulanti“, což jsou amatérští spekulanti, kteří si myslí, že investuji. A ti to většinou platí.
Bez luxusu pohledu do zpětného zrcátka tak lze říci, že investicí roku bude opět jen nudné diversifikované portfolio a kvalitní finanční plán s výhledem do roku 2042, resp. na produktivní život. Bohatí lidé drží v průměru třetinu v nemovitostech, třetinu v akciích a třetinu v hotovosti a dluhopisech, a to bez ohledu na to, zda zrovna trhy rostou či klesají, zda jsou úroky vysoké či nízké či zda je inflace rostoucí nebo klesající. Posledním krokem k bezpečí a dlouhodobé ochraně majetku před inflací je smířit se s tím, že dobře sestavené portfolio (jako celek) nemusí být v plusu každý rok, i když většinou bude. A ne každá jeho část musí porazit inflaci každý rok. Člověk se tak vyhne těm nejnebezpečnějším nástrahám.
