CZK/€ 25.025 -0,26%

CZK/$ 23.283 -0,71%

CZK/£ 29.238 -0,34%

CZK/CHF 25.669 -0,18%

22. 12. 2020

0 komentářů

Polská intervence v duchu politiky “ožebrač svého souseda”

 

V otravném mediálním stínu COVIDu a brexitu, který se ve finančních médiích táhne pěkně dlouho, poněkud zapadla jedna velmi zajímavá regionální událost – intervence polské centrální banky proti zlotému. Nic sice není potvrzeno, ale vše nasvědčuje tomu, že v pátek odpoledne NBP prodávala zlotý (a nakupovala devizy), přičemž oslabila polskou měnu o přibližně 2 %.

Loading



 


První a jediná otázka, která nás v souvislosti s akcí NBP napadne, je pochopitelně – proč? Pravdou je, že polská intervence není úplným výstřelem ze tmy, neboť NBP již několik měsíců po sobě v komentářích ke svým měnovým rozhodnutím varovala, že “tempo (post pandemického) oživení může být zpomaleno absencí viditelného a dlouhodobého přizpůsobení (čti oslabení) kurzu zlotého, jež by odpovídalo globálnímu pandemickému šoku a spuštěné uvolněné měnové politice NBP”. V pátek se ukázalo, že trh nebral toto souvětí v komentáři NBP dostatečně vážně.
Při analýze intervenční motivů NBP se našinec nutně nemůže ubránit analogii s devalvační epizodou ČNB, která se odehrála v listopadu 2013. Ačkoliv varování v komentářích ČNB a NBP ohledně silné měny vypadají podobně, tak v politice české a polské centrální banky je jeden zjevný rozdíl. ČNB se opravdu v roce 2013 a 2014 potýkala s deflací a devalvace byl nástroj, který vůči ní při nulových úrokových sazbách mohla použít. Ovšem v dnešním Polsku, kde deflace nehrozí (je nad cílem 2,5 %) a navíc NBP si již našla jiný nástroj, jak měnovou politiku uvolňovat v podmínkách nulových sazeb (nakupuje vládní dluhopisy), je situace jiná. Zde vše nasvědčuje tomu, že jde o tradiční merkantilistickou politiku “ožebrač svého souseda”, kdy země provede devalvaci své měny, aby zajistila konkurenční výhodu svým vývozcům na úkor producentů z ostatních zemích.
Takto to ostatně zcela bez okolků potvrdil i polský centrální bankéř Rafal Sura. Dodejme, že tato hospodářská politika není v civilizovaných zemích v dnešní době zvykem, byť to, co v roce 2013 ČNB provedla, by se za něco takového mohlo (nepřímo) považovat. Každopádně absurditu polské intervenci podtrhuje fakt, že zahraniční obchod a běžný účet platební bilance země je v historickém přebytku a devizové rezervy díky masivním transferům z fondů EU činí 108 miliard euro.
Jan Čermák
Analytik ČSOB

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz

 


Související články

Amundi: Scénáře a prognózy výnosů aktiv pro příští desetiletí

V příštích deseti letech by mohlo dojít k vyššímu růstu a nižší inflaci v porovnání s dlouhodobými prognózami Amundi z roku 2023, a to díky zvýšené produktivitě v důsledku implementace umělé inteligence. Zpoždění přijímaných kroků v oblasti klimatu naopak zvýší rizika a povede k vyšším ekonomickým nákladům v […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

03. 05. 2024

Komentář: Evropu ESG oslabuje, těží z toho americké akcie i banky

Evropské akcie se letos ocitly v historicky rekordní slevě vůči těm americkým. Vyplývá to ze srovnání poměrového ukazatele vyhlížené tržní ceny akcie a čistého zisku na akcii na horizontu dalších dvanácti měsíců. V potaz jsou přitom vzaty všechny klíčové akciové tituly jak ve Spojených státech, tak v Evropě.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

29. 04. 2024

Rozdělený dluhopisový trh

Akcie a dluhopisy vykázaly v roce 2022 po delší době shodný vývoj, když společně zaznamenaly výraznější propady. Stejný směr nalezly obě třídy aktiv i v roce 2023, ale tentokrát udělaly investorům radost a shodně přinesly výrazné kladné zhodnocení. Co se týká letošního vývoje, dostál vzájemný vztah mezi akciemi a […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

26. 04. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *