Je investice do „hodnotových akcií“ za zenitem?

Podle odborníka Parntners Ondřeje Koňáka je to právě naopak. „Covidová krize zasáhla právě tradiční, hodnotové společnosti. Domnívám se, že s postupným návratem světa do normálu se budou postupně normalizovat i valuace těchto tradičních a hodnotových společnosti,“ vysvětluje Ondřej Koňák s tím, že minimálně v následujícím roce proto právě v těchto společnostech vidím výrazný růstový potenciál.

I přesto, že hodnotové investování není v současné době tak „in“ má stále co nabídnout. Faktem zůstává, že výkonnost hodnotových akcií už nějakou dobu zaostává. I tak k němu nejsou skeptičtí ani další analytici. Výhodou je, že tyto cenné papíry jsou stále velmi levné. Pokud je porovnáme s růstovými tituly, jsou v současnosti vlastně nejlevnější v historii. Oslovení odborníci shodně uvádí, že problémy společností jsou vinnou aktuální koronavirové krize značně přeceňované.

Hodnotové investování dnes není zrovna v módě. Mimo jiné proto, že už nějakou dobu výkonnost hodnotových akcií zaostává za výkonností těch růstových bez ohledu na to, co se děje v ekonomice a na trzích. Hodnotové investování má ale stále co nabídnout.

Daří se průmyslu a e-commerce

Faktem zůstává, že letošní rok Česko vykáže nejsilnější ekonomický pokles za několik desetiletí. Na vině je zejména vpád covid-19 a následná vládní opatření zamířená proti jeho šíření, včetně dvou vln nouzových stavů. Strádají zejména služby, třeba říjnové tržby v ubytování byly o 80 procent nižší než ještě v únoru, tedy před propuknutím pandemie. Naproti tomu se daří průmyslu nebo e-commerce.

^REKLAMA

„Průmysl se nyní ukazuje naší velkou výhodou. V říjnu byl výsledek v řadě oborů lepší než v únoru, zejména v automoto,“ uvádí analytik Československé obchodní banky (ČSOB) Petr Dufek.

Připomeňme v tomto ohledu analýzu společnosti Delloite. V ní se mimo jiné dočteme, že propojení České republiky s tou globální narůstá. Úroveň zapojení do takzvaných globálních hodnotových řetězců (GVC) se v letech 2005 až 2015 zvýšilo o více než desetinu. ČR zároveň vykazuje nižší podíl domácí přidané hodnoty na vývozech, protože tuzemská ekonomika ve výrobě intenzivně využívá zahraničních meziproduktů.

„S rostoucí účastí v GVC, a zejména v komplexní formě GVC, se ovšem také zvyšuje citlivost české ekonomiky na otřesy v globální ekonomice,“ upozorňuje spoluautor studie Delloite Petr Němec.

V rámci zemí OECD je Česká republika po Lucembursku a Jižní Koreji třetí zemí s největší vzdáleností své produkce od konečného spotřebitele. To znamená, že Česko více produkuje v odvětvích, která stojí uprostřed nebo na začátku výrobního řetězce. Analýza hodnotových křivek ukazuje, že 9 z 10 nejvýznamnějších odvětví podle objemu vývozu se nachází v částech hodnotové křivky s nízkou přidanou hodnotou.

^REKLAMA

„Domácí výroba aut se nachází přesně v polovině hodnotového řetězce s nízkou mírou přidané hodnoty. Na vzestupné části křivky se nachází pouze informační a komunikační činnosti. Na ty je dále navázáno korespondující odvětví v Německu a USA. Výpočet a analýza hodnotových křivek pro klíčová odvětví české ekonomiky podporují tvrzení, že Česko je stále spíše montovna“ dodává David Marek z Dellite.

Výrobní odvětví nacházející se nejdále od spotřebitele jsou v Česku těžba a dobývání, výroba dřevěných a papírových výrobků a tisku a výroba základních kovů a kovových produktů. Na polovině cesty ke spotřebiteli jsou výrobní procesy ve zpracovatelském průmyslu a velkoobchod a maloobchod. Nejblíže spotřebiteli jsou ubytování, stravování a pohostinství.