Jsou zisky koruny udržitelné a co může nastartovat korekci?

Denní přírůstky nakažených opět rostou a nejistota spojená s dalším vývojem pandemie zůstává vysoká. To ovšem nebránilo české měně smazat většinu pandemických ztrát a podívat se na nejsilnější úrovně od počátku března. Dávají však zisky koruny smysl a jsou znovu dobyté pozice udržitelné?

Českou korunu dostala na pozitivní vlnu souhra několika faktorů. Nejprve to byla ochota ČNB bránit korunu proti „nadměrným ztrátám“. ČNB dala jasně najevo, že by v určitou chvíli začala rozpouštět mamutí devizové rezervy (kde přesně, nevíme, odhadujeme však na úrovních nad 28,50). Souběžně s tím začala na korunu pozitivně působit i masivní reakce globálních centrálních bank, zejména amerického Fedu, který pumpuje do finančního systému likviditu nejrychleji v historii. I díky tomu se výrazně zlepšila nálada nejen na akciových ale také na rozvíjejících se trzích, což nakonec ocenily všechny středoevropské měny. V neposlední řadě koruně, stejně tak jako zlotému nebo forintu, pomohlo postupné rozvolňování karanténních opatření a schválení masivního záchranného balíku EU v celkovém objemu přesahujícím 15% HDP. Pro korunu bude i v dalším průběhu roku klíčové, zda vydrží optimismus na globálních trzích. Pokazit se však může řada věcí. Znepokojující jsou zejména rostoucí přírůstky COVID-nakažených v USA i v Evropě. Druhá vlna pandemie a sekundární dopady do poptávky totiž mohou vést k hlubším a trvalejším škodám v globální ekonomice, než si je řada investorů ochotna přiznat. Nejde už tolik o HDP za druhý kvartál, který bude zveřejněn na konci tohoto týdne, jako spíš o “pomalejší navrat k normálu” v druhé polovině roku. Podniky a domácnosti mohou navíc šlapat na brzdu i kvůli nejistotě spojené s americkými volbami a brexitem. A slabá poptávka může být cítit zejména v (pro střední Evropu) klíčových odvětvích jako je automotive nebo strojírenství.

Na druhou stranu masivní globální měnová expanze činí z “bezpečných” aktiv a hotovosti velice nevýhodné alternativy. Těžko proto sázet na výraznější korekci rizikových aktiv, a tím pádem i koruny. Lehce pozitivně na korunu může působit také viditelný pokles zajištění mezi exportéry v posledních měsících (viz graf). Žádný impuls naopak nečekáme od ČNB. I kdyby se v budoucnu rozhoupala k akci, „nové intervence proti koruně“ nejsou preferovaným nástrojem.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance