Británie: ekonomický propad a tvrdý brexit

Pandemie koronaviru nezastihla Velkou Británii zrovna připravenou. Ostrovní země patří spíše k těm, jejichž reakce nebyla patrně příliš efektivní. Svou strategii navíc v průběhu krizových měsíců změnila, takže se s následky pandemie potýká dosud a v tempu uvolňování nestíhá evropský průměr. Na to samozřejmě ekonomika reagovala prudkým poklesem.

Kromě zdravotních a ekonomických problémů můžou pro Velkou Británii navíc nastat i další potíže. Do konce tohoto roku totiž měla spolu s vyjednavači Evropské unie připravit schéma fungování po brexitu. Jak se psalo již dříve – jeden rok by na přípravu smlouvu nebyl zrovna ideálním časovým rozmezím ani v době relativního klidu, natož když měla vláda plné ruce práce s bojem proti koronaviru.

A na tomto místě je nutné dodat, že nálada při vyjednáváních nebyla příliš pozitivní ani z kraje letošního roku. Podle serveru DW.com se jednání zasekla hned na několika klíčových otázkách – třeba právech v oblasti rybaření, zaměstnanecké politiky, ochrany životního prostředí. Velkou neznámou je zatím i fungování vztahů mezi Spojeným královstvím a Irskem.

Politické body

Pandemie a její důsledky zcela jistě promluví i do vnitropolitického vývoje řady evropských zemí, Británii nevyjímaje. Nelze zrovna říci, že premiér Boris Johnson získal svým vystupováním v době krize politické body. Navíc již proti němu nestojí slabá Laboursitická strana s podivným programem a radikálním vůdcem Jeremym Corbynem. Nový lídr strany s růží ve znaku Keir Starmer se s novou rolí naopak popasoval velmi slušně. Ukázal, že umí dobře volit témata a vystupovat seriózně a klidně. V soubojích ve Westminsteru s Johnsonem rovněž vyniká přesnou argumentací. Rozhodně ale nemá vyhráno, rekonstrukce strany bude jistě trvat mnohem déle, a tak konzervativci – i přes mnohé nedávné chyby – stále vedou v průzkumech volebních preferencí.

^REKLAMA

Už v průběhu posledních týdnů v britských diskusích i v médiích vyvstala otázka, zda Boris Johnson (který si na tvrdém postupu proti Unii buduje svou značku) a také příznivci tvrdého brexitu nebudou chtít využít chaosu a nepřehledné situace k vystoupení z Evropské unie bez jakékoliv uzavřené dohody, pro Spojené království by tak platila pravidla podobná každé „třetí zemi“.

Pandemie „zakryje ztráty“

V ekonomickém propadu způsobeném pandemií by se ztráta HDP po brexitu mohla „schovat“.  „Jejich argument má logiku v tom, že očekáváme, že se HDP v letošním roce sníží o více než 8 procent a příští rok se zvýší asi o 8 procent. Vliv brexitu bez dohody odhadujeme na asi 1,75 procenta z HDP za dva roky do konce roku 2022,“ řekl DW.com oxfordský ekonom Andrew Goodwin s tím, že takovou taktiku vláda nevyužije, neboť je politicky i morálně problematická.

Britští a evropští vyjednavači mají několik (málo) možností. Buď se do Nového roku dohodnou na smlouvě, nebo přijdou na řadu alternativy. Tou patrně více pravděpodobnou je odklad – a v tomto případě záleží i na tom, jak se k otázce postaví westminsterská opozice (dnešní vedení labouristů je ovšem v otázce brexitu určitě rozhodnější než to „corbynovské). Pak již zbývá pouze zmíněný brexit bez dohody.