Centrální banky rozvíjejících se zemí však ukázaly, že chtějí na své trhy vrátit důvěru investorů. Turecká centrální banka zvýšila sazby o 250 bazických bodů (spodní limit dokonce o 450 bodů). K podobnému kroku, ale s menší razancí se odhodlaly i Brazílie (50 bodů), Jižní Afrika (50 bodů) a Indie (25 bodů). Centrální banky rozvíjejících se zemí tak dokázaly, že jsou dostatečně akceschopné.
Dalšími argumenty pro investici na rozvíjejících se trzích jsou atraktivní valuace (rozvíjející se trhy se obchodují s čtyřicetiprocentním diskontem oproti rozvinutým trhům – poměr ceny a ročního zisku) a fakt, že měny rozvíjejících se trhů výrazněji oslabily. To by mělo pomoci zejména exportérům a těžařům, jejichž zastoupení je v akciových indexech rozvíjejících se trhů vyšší než v rozvinutých trzích.
Věříme, že ve střednědobém horizontu je investice do akcií obchodovaných na burzách v rozvíjejících se zemích atraktivní. Zajímavé se v tomto ohledu jeví turecké akcie, které se obchodují s diskontem kolem jedné čtvrtiny vzhledem k ostatním rozvíjejícím se trhům (měřeno poměrem ceny a ročního zisku).
Vojtěch Železný, portfolio Manager Conseq Investment Management
