Nulová inflace podpoří spotřebitelskou poptávku

Z recese ekonomiku vytáhla silnější zahraniční poptávka, postupně očekáváme zlepšení i ve spotřebě domácností a v roce 2014 i v investiční aktivitě. Impulsem pro domácnosti by měla být zejména prakticky nulová inflace v příštím roce.

Prognóza vývoje reálného HDP se oproti červencovému vydání v podstatě nezměnila. Pro letošní rok očekáváme pokles ekonomiky o 0,9 %, pro rok 2014 prognózujeme hospodářský růst ve výši 1,8 %. Silnější zahraniční poptávka podpoří ve zbytku letošního roku exportní aktivitu a s tím související průmyslovou produkci, sektor služeb bude reagovat až se zpožděním v průběhu roku 2014. Stavebnictví by po dlouhotrvajícím poklesu mělo začít hledat dno a v příštím roce se vrátit do černých čísel.

K výrazné revizi jsme přistoupili u inflačního výhledu pro rok 2014, který byl oproti červencové prognóze zrevidován směrem dolů o 1,3 procentního bodu. Zatímco letošní průměrná inflace by měla činit 1,4 %, pro příští rok ji v průměru odhadujeme na pouhých 0,1 %. V prvních měsících roku se dokonce bude nacházet v záporných hodnotách, když v lednu může být vykázán téměř půlprocentní meziroční pokles spotřebitelských cen. Hlavním důvodem výrazné revize je propad cen elektrické energie v rámci regulovaných položek, když naše kalkulace počítají s jejich poklesem o téměř 12 %.

Nulová inflace se pozitivně promítne do reálných disponibilních příjmů domácností v příštím roce a podpoří tuzemskou spotřebitelskou poptávku. Ruku v ruce s klesající inflací, stabilizací na trhu práce a ukončením konsolidace veřejných financí stoupá důvěra spotřebitelů. Po loňském propadu reálné spotřeby domácností o 1,0 % a letošní de facto stagnaci očekáváme pro příští rok vzestup reálných výdajů domácností o 1,6 %.

Nic se nemění na extrémně uvolněné měnové politice ČNB. Měnověpolitická sazba se nachází na technické nule (0,05 %), kde zůstane až do poloviny roku 2015. V této situaci se ČNB spoléhá na měnový kurz, který chápe jakou svůj měnověpolitický nástroj. Již více než rok jsme svědky verbálních intervencí proti koruně, výsledkem je slabší než rovnovážný kurz koruny stimulující ekonomiku. Od srpnového zasedání bankovní rady též centrální bankéři přímo hlasují o zahájení intervencí na trhu. Prozatím se potřebná většina nenašla. Protože inflace ještě svého dna nedosáhla, zůstává riziko intervencí pro nadcházející dvě čtvrtletí vysoké. Riziko roztočení deflační spirály ale vnímáme jako velmi omezené.

Hlavní rizika prognózy přicházejí z domova i ze zahraničí. Mezi domácí rizikové faktory patří zejména předvolební nejistota podporující nestabilitu politického a podnikatelského prostředí. Ta negativně ovlivňuje očekávání domácností i firem, a může mít potenciálně negativní dopad do dalšího oslabení domácí poptávky. Hlavním externím rizikem prognózy zůstává možnost opětovného pádu eurozóny do recese.

Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka.                                                    

Poznámka: () zahraniční obchod dle přeshraniční statistiky; (**) Složky inflace jsou očištěny o primární dopad daňových změn.

Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky