Klienti bank myslí na budoucnost. Každý druhý se radí o alokaci úspor, ale jen třetina z nás je loajální své primární bance

Čeští klienti bank výrazně více alokují své volné finance do penzijních fondů (43 %) než klienti z ostatních zemí regionu (22 %), v němž probíhal průzkum (mimo Česko ještě Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko a Srbsko). Rovněž počet klientů stavebních spořitelen je vyšší. „Důvodem je především roční příspěvek od státu a u penzijních fondů pak možnost daňového odpočtu v přiznání k dani z příjmu, obdobně jako u životního pojištění. Z dlouhodobého hlediska se tak tyto finanční produkty jeví jako perspektivní pro dlouhodobé pravidelné spoření,“ říká Pavel Riegger, vedoucí partner oddělení consultingu a transakčního poradenství společnosti EY ve střední Evropě.

Penzijní připojištění nejvíce využívají respondenti ve věku 35 až 44 let (53 %), stejně jako stavební spoření (43 %). Průměr regionu je pak 25, resp. 23 %. Tento trend jde ruku v ruce s tím, jak mají pětatřicátníci nastartovanou kariéru, začínají se usazovat a zakládají rodinu.

Účet ve dvou bankách není výjimkou

39 % respondentů využívá pro správu osobních financí dvou bankovních institucí a nesetrvávají pouze u své primární banky. Pouze jednu bankovní instituci má 35 % z dotazovaných. „Klienti hojně využívají možnost vedení účtu zdarma ve více bankách a nejsou už závislí pouze na jedné peněžní instituci. Snazší proces migrace od jednoho poskytovatele bankovních služeb k druhému je dalším z důvodů otevření více účtů. V sekundární bance většinou žádají o úvěr, spoří nebo sjednávají pojištění,“ uvádí Pavel Riegger a dodává: „Banka, u níž má klient největší obrat na účtu, by měla umět nabídnout nejvýhodnější produkty. S informacemi o platební historii a pohybech na účtu má příležitost pracovat na udržení klienta a jeho loajalitě.“

^REKLAMA

O výběru finančního produktu se radí každý druhý

Při výběru finančních produktů se 52 % klientů radí, co je pro ně vhodnější řešení, kdežto v zahraničí se radí o alokaci svých finančních prostředků jen 44 % oslovených. Znatelnější rozdíl v rozhodování o osobních financích je pak u klientů ve věku 25 až 34 let. Zatímco v zahraničí na sebe bere zodpovědnost 51 % klientů, v Česku je to pouze 38 %, ostatní se o alokaci svých peněz radí s někým dalším.

„Je pochopitelné, že mladší generace se o výběru účtu, spoření a případné investici radí s rodiči, přáteli, osobním bankéřem či finančním poradcem. V době, kdy jim končí studentské účty, začínají mít pravidelný příjem z prvního zaměstnání a osamostatňují se od rodičů, se potřebují rozhodnout, jaké bankovní produkty jsou pro ně relevantní a do budoucna perspektivní,“ vysvětluje Pavel Riegger a dodává: „Banky mají skvělou příležitost pracovat s daty, která již o klientech mají, a predikovat jejich chování do budoucna. Při tvorbě bankovních produktů by již nyní měly zohlednit nejen technologický pokrok, ale i vyvíjet bankovní aplikace v souladu s bankovními regulacemi, které teprve budou platné.“

S investicemi už pomáhají roboti

^REKLAMA

Právě mladší populaci věnují finanční instituce čím dál víc pozornosti ve snaze nalákat je nejen na běžné finanční produkty, jako jsou účet či úvěr, ale také na produkty v oblasti správy bohatství a investic. Takovým produktem může být například tzv. Robo-advisory, který není v českém prostředí zatím výrazně rozšířen, ve světě se však setkává s velkou oblibou. Více než 60 % lidí ve věku 18 až 34 let zvažuje investovat finance pomocí tohoto produktu. Robo-advisory je online platforma poskytující poradenství v oblasti pasivního investování založeného na automatizovaných algoritmech zajišťujících efektivní alokaci aktiv a vyvažování portfolia v reálném čase.

„Právě náhrada lidské práce tou ,robotickou‘ s sebou nese řadu výhod, které si již začínají uvědomovat i největší hráči na českém trhu. Z těch nejdůležitějších je to snížení operativních nákladů na správu portfolií a také výrazné zjednodušení procesu registrace klientů do platformy, kteří to mohou zvládnout online z pohodlí domova a to v průběhu několika minut,“ říká Pavel Riegger. Rostoucí oblibu pasivního investování potvrzují i globální statistiky – mezi lety 2011 a 2016 se tržní podíl pasivního investování zvýšil o 50 %. Do roku 2020 se očekává, že se podíl oproti roku 2011 více než zdvojnásobí.

Tisková z práva EY