04. 03. 2019
Odložení zvyšování sazeb ECB
Tým RBI před pár dny přistoupil k radikální změně výhledu pro měnovou politiku ECB. Tento čtvrtek proběhne jednání bankovní rady včetně zveřejnění nové prognózy centrální banky. Očekáváme, že dojde ke snížení prognózy hospodářského růstu eurozóny a spotřebitelské inflace pro následující roky. Tomu nasvědčují poslední statistiky, ale i nedávná prohlášení jednotlivých členů bankovní rady. ECB se tak bude snažit i nadále držet očekávání trhu na co nejnižších úrovních. Proto očekáváme, že první zvýšení úrokových sazeb, které je v současnosti naplánováno na září, bude na tomto zasedání odloženo minimálně do konce tohoto roku. Zároveň také proběhne debata o možném spuštění nového programu úvěrů pro banky (místo původního programu TLTRO). Možná se dočkáme i jeho schválení, nicméně konkrétní podmínky nových úvěrů budou podle našeho názoru představeny později.
Holubičí naladění ECB tak pokračuje a podle týmu RBI přetrvá i v nebližších letech. Proto podle našeho názoru dojde k prvnímu zvýšení úrokových sazeb až v roce 2021 a reinvestice výnosů ze současného portfolia centrální banky budou pokračovat minimálně do roku 2022. K tomuto pohledu nás vedou dva hlavní důvodů. Hospodářský cyklus v mnoha zemích eurozóny pokročil do své pozdní fáze. Jinými slovy centrální banka již propásla příležitost zvyšovat úrokové sazby. Druhým důvodem je námi očekávané zpomalení americké ekonomiky v roce 2020 a snížení úrokových sazeb Fedu v druhé polovině roku. Za takových podmínek nepovažujeme dřívější zvýšení úrokových sazeb za realistické. V souladu s tímto scénářem a enormním množstvím likvidity na trhu očekáváme, že i tržní sazby peněžního trhu a německé státní výnosy zůstanou v současném pásmu minimálně do konce roku 2020.
Tato změna výhledu se dotkne i kurzu koruny a výnosů státních dluhopisů. V aktuální prognóze jsme očekávali, že s blížícím se prvním zvýšením úrokových sazeb ECB dojde k růstu tržních sazeb v eurozóně, které budou lákat zahraniční investory s korunovými pozicemi. Překoupená koruna by se tak uvolnila ze spárů spekulativního kapitálu, který sem připlul s koncem kurzového závazku před dvěma lety. S tím by však bylo spojeno i oslabení koruny a nárůst výnosů státních dluhopisů, který by podpořil i nárůst německých výnosů. S odsunutím prvního zvýšení úrokových sazeb ECB až do roku 2021 se tak tento negativní faktor pro korunu výrazně vzdálil.
František Táborský, analytik Raiffeisenbank
