Ačkoliv struktura hrubého domácího produktu není známá, identifikovat faktory, které potápí českou ekonomiku, není příliš složité. Výsledky odráží to, co pozorujeme například v průmyslu, který se v důsledku slabé domácí, ale i zhoršující se zahraniční poptávky nedokáže bránit vývoji v Evropě. V meziročním srovnání sice průmyslová výroba ještě neklesala, ale její příspěvek k možnému ekonomickému růstu se snížil. Stejně tak stavební produkce zůstává v červených číslech a známky zlepšení nepřicházejí.
Nastolená dieta státního rozpočtu a tvrdá snaha o snižování deficitu v době současného ekonomického útlumu vytváří začarovaný kruh, který společně se snižující se spotřebitelskou aktivitou domácností posouvá ekonomiku hlouběji pod hladinu.
Jediným tahounem, který si zaslouží poplácání po zádech, zůstává stejně jako v předešlých čtvrtletích zahraniční obchod. Jeho přebytek bude ale pravděpodobně v příštích měsících tvořen spíše slabými dovozy než silnými vývozy, a to není struktura, kterou bychom si přáli vidět.
V mezičtvrtletním srovnání si ekonomika nepohoršila tak výrazně jako v prvních třech měsících. Důvodem jsou daně z produktů, které vytvořily iluzi vysokého mezičtvrtletního propadu v předchozím období (-0,8 %).
Pro letošní rok předpokládáme v základním scénáři průměrný pokles ekonomiky na úrovni půl procenta. Podle dnešního odhadu a vývoji v posledních několika týdnech se však naše prognóza posouvá k pesimističtějšímu scénáři.
Petr Gapka, makroekonomický analytik GE Money Bank
REKLAMA
