01. 11. 2018
Jáč: Hospodářský růst v eurozóně letos zpomaluje, tato tendence se ve třetím čtvrtletí dále prohloubila
Průzkum PMI hlásí, že růst aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu v říjnu dále zpomalil a je nejpomalejší od listopadu 2016. Na tuzemský zpracovatelský průmysl, jenž je výrazně exportně orientován, dopadá ochlazení hospodářského růstu v eurozóně. Tuzemský zpracovatelský průmysl tak hlásí další zpomalení růstu nových objednávek včetně exportních, v obou případech zhruba na dvouletá minima.
Celkový PMI indikátor, mapující růst aktivity v českém zpracovatelském průmyslu, klesl v říjnu z úrovně 53,4 na 52,5, což je nejnižší úroveň za uplynulých 23 měsíců. Nejde ale o žádné překvapení: pokles PMI indikátoru byl očekáván, neboť na tuzemském průmyslu se projevuje zpomalení růstu průmyslové aktivity v eurozóně.
Na evropský průmysl dopadá jak růst protekcionismu v globálním obchodě, tak nové emisní normy pro automobilky a řada další faktorů, jež ve svém důsledku vedou k růstu rizik či nejistot. Z PMI průzkum je patrné, že tuzemští výrobci nejsou příliš optimističtí ani ve výhledu do dalších měsíců.
Zpomalování růstu aktivity ve zpracovatelském průmyslu hlásí i eurozóna a výraznější zlepšení v závěru letošního roku asi nelze čekat, což platí i pro středoevropský region.
Za připomenutí jistě stojí, že průzkumy PMI od počátku letošního roku signalizují zpomalení tempa růstu aktivity ve zpracovatelském průmyslu i v eurozóně. Pro samotný říjen pak PMI průzkum za eurozónu hlásí pokles nových objednávek ve zpracovatelském průmyslu, včetně exportních, a není divu, že se tyto nepříznivé tendence přenášejí i do tuzemského zpracovatelského průmyslu.
Hospodářský růst v eurozóně letos zpomaluje, tato tendence se ve třetím čtvrtletí dále prohloubila a první signály za letošní závěrečné čtvrtletí zatím nenaznačují zlepšení. Česká ekonomika se vzhledem ke svým hospodářským vazbám na eurozónu nemůže dopadům zpomalení tamního hospodářského růstu vyhnout, stejné konstatování ostatně platí i pro další ekonomiky středoevropského regionu.
REKLAMA
Na průmyslovou aktivitu v Evropě má rušivý vliv řada faktorů: mimo jiné růst bariér v mezinárodním obchodě, dopad nových emisních norem na automobilky, slabší hospodářský růst v některých rozvíjejících se ekonomikách anebo nejistoty související s Brexitem.
Vliv některých faktorů sice postupně vymizí (například nepříznivý vliv emisních norem na automobilky), nicméně pro samotný závěr letošního roku zřejmě žádný výrazný posun směrem k lepšímu čekat nelze a zprávy z průmyslu tak budou i nadále ve směru pomalejšího růstu aktivity.
Případná eskalace napětí v globálních obchodních vztazích by vedla k dalšímu zkomplikování situace i v roce 2019.
V kontextu dat, jež přicházejí jak z tuzemského průmyslu, tak z eurozóny, se nelze divit, že se koruně momentálně nedaří posílit.
V prostředí slabšího růstu je naopak otázkou, nakolik by bylo výraznější posílení české měny vůbec žádoucí.
Fundament české ekonomiky a stejně tak vývoj úrokových sazeb ČNB sice hovoří ve prospěch silnější koruny, zisky české měny ale budou zřejmě pozvolnější, než co se čekalo ještě před několika málo měsíci.
Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE
