26. 10. 2017
ECB ubere plyn a oznámí omezení kvantitativního uvolňování. Korunu pohání jestřábí tón ČNB
Dnes se dostává na zřejmě nejzajímavější událost týdne, a sice na zasedání Evropské centrální banky. Jak již naznačilo zasedání minulé a konec konců i projevy šéfa ECB Draghiho v uplynulém měsíci, tak by tentokrát mělo být skutečně nač se těšit. ECB totiž asi rozhodne o tom, jak moc a v jakém objemu bude v příštích kvartálech praktikovat expanzivní politiku kvantitativního uvolňování či APP v hantýrce ECB.
Hlavní proklamované důvody pro její pokračování jsou přitom dobře známé. Podobně jako i ostatní centrální banky, tak i ECB trápí nízká inflace, a to zejména její jádrová složka. Celkový index na tom díky růstu cen potravin (dražší máslo není jen český fenomén) a například i ropy je sice o něco lépe, avšak o tyto položky očištěná jádrová inflace – která centrální banku přece jen zajímá víc – zůstává stále nízko (1,1 % y/y v září). Jádro přitom odráží zejména neuspokojivý stav na trhu práce v řadě zemí euroklubu a s ním související pomalý růst mezd. Dle prognózy samotné ECB by přitom inflační tlaky měly sílit jen velmi pomalu a banka očekává i pro rok 2019 pouze 1,5% růst cen, což garantuje z historického pohledu i nadále uvolněnou měnovou politiku.
My však dnes od ECB přesto očekáváme, že ve světle silného hospodářského růstu v eurozóně přece jen ubere plyn. Od ledna může nakupovat 20 až 40 miliard eur za měsíc (dnes je to 60 miliard). Na druhé straně, a to je důležitější, se celý projekt “tisku peněz” asi natáhne do druhé poloviny roku 2018, možná až do jeho konce. Prezident Draghi navíc nepřipustí rychlejší růst oficiálních sazeb ze záporu do kladných vod.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
