Podle Financial Times s novými odhady řeckého růstu vychází Řekům i po odpuštění velké části soukromého dluhu v roce 2020 dluh v nejlepším případě nad 128 % HDP. Takový plán je prakticky od začátku předurčen k nezdaru a není divu, že se do něj evropským politikům vůbec nechce. I proto se pravděpodobně začíná prosazovat nápad s rozdělením řecké pomoci na dva účty – na prvním (prioritním) mají být peníze na splácení řeckého dluhu, na druhém (podřízeném) prostředky na krytí nových schodků.Takový plán nemusí být nutně špatný. Pokud Řecko nebude schopné plnit dohodnutou cestovní mapu, peníze na hlubší primární schodky jednoduše nedostane. Současně by byl zajištěn projekt odpisu části řeckého soukromého dluhu (PSI), dokapitalizace bank a i splácení nově vydaného dluhu garantovaného fondem EFSF. Především realizace PSI a související kapitálová pomoc řeckým bankám jsou základními kroky, které mohou pomoci zabránit finanční nákaze z úplného (neřízeného) bankrotu Řecka.
Pokud ministři financí naservírují trhům v pondělí takovou dohodu, čeká nás pokračující úleva. Probíhající názorový střet v německé koalici ale ukazuje, že jednání nemusí být vůbec jednoduchá. Ministr financí Schauble začíná vystupovat ostře proti jakékoliv další pomoci Řecku a může kancléřce Merkelové ohrozit potřebnou parlamentní většinu pro druhý řecký balík.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
