Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

logo

fecif


Evropa na pokraji krachu, zachraň se, kdo můžeš

Autor: Jan Traxler | 05.01.2012 00:00 | Kategorie: Investice | 12 komentářů
Tagy: investice euro Evropská unie
Evropa na pokraji krachu, zachraň se, kdo můžeš

Evropa se potácí v dluzích, které není schopná refinancovat. Už nejen v kuloárech, ale i v médiích se dennodenně spekuluje, zda euro přežije. Mají se Češi bát? A co Slováci?

Evropa se topí v dluzích

Celá Evropa od Irska až po Řecko si příliš dlouho žije nad poměry. Zadlužujeme se, ne abychom investovali do infrastruktury a vývoje, ale abychom měli vyšší mzdy a mohli si dovolit lepší bydlení, dražší auta a více hraček z Číny. Jenomže tak dlouho se vydávají dluhopisy, až se ucho utrhne. Prozatím věřitelé ztrácí trpělivost s Řeckem, Irskem, Portugalskem, Španělském a Itálií, s oněmi proslulými „prasátky“ PIIGS.

Graf 1: Spread úroků desetiletých dluhopisů PIIGS oproti německým desetiletým bondům 2011-12-25-evropa-na-pokraji-krachu-10-year-yield-vs-germanyZdroj: BNP Paribas Investment Partners

Avšak v dluzích se topí prakticky celá Evropa včetně Německa, Francie a Velké Británie, i tyto země mohou mít brzy problém s refinancováním svých dluhů. Německé desetileté dluhopisy aktuálně nesou úrokový výnos pouhých 1,85 % p.a., třicetileté dluhopisy pouhých 2,4 % p.a. Naproti tomu Itálie nebo Španělsko dnes musí vydávat dluhopisy s úrokem přes 6 % a brzy úroky porostou ještě víc, protože věřitelé přestávají věřit ve schopnost těchto zadlužených zemí splácet dluhy a budou chtít za podstupované riziko stále vyšší úrokový výnos. A zanedlouho se budou škrtat další nesplácené dluhy, podobně jako u Řecka.

Jenomže v případě Itálie a Španělska se nejedná o zhruba 300 miliard eur, ale o desetinásobek, tj. 3 biliony eur. To už je suma, která by mohla položit celou Evropu na kolena. Evropská unie nemá tolik peněz v rukávu, takže se snaží prosadit všemožné fondy a půjčky od ostatních států. To však není žádné řešení, jenom přesouvání dluhů na jiné státy. Celkový problém předluženosti Evropy se tímto nevyřeší. Nakonec stejně bude potřeba se dluhů nějak zbavit. A k tomu existují pouze tři varianty:

1) Rozpad evropské měnové unie, pád eura

Nejčastěji se v médiích hovoří o tom, že euro zkrachuje. Euro nezkrachuje, protože euro je měna (veličina). Ale je pravda, že euro se možná přestane používat, nebo bude devalvováno. Variant, jak to technicky provést, je mnoho. Otázkou však je, zda by tato cesta došla do správného cíle. Obávám se, že nikoliv.

Návrat k jiné měně může pomoct, pokud se odtrhne jen pár nejzadluženějších zemí, redenominují dluhopisy do nové měny a ta následně prudce oslabí. Když se například Itálie vrátí k lirám, lira prudce oslabí, tak italské zahraniční dluhy denominované v lirách budou mít po přepočtu do eura výrazně nižší hodnotu a Itálie je bude schopna splácet. Jenže měna je relativní veličina, a pokud se všechny státy budou snažit o totéž – devalvaci vlastní měny – pak si vlastně nikdo nepomůže. Takže toto není komplexní řešení, pouze řešení pro nejslabší, máte padáka.

Tip: Jak bude vypadat rozpad eura

2) Nesplacení dluhů, státní bankrot

Nejjednodušším řešením je přestat splácet dluhy a vyhlásit bankrot. Řecko už to vlastně neoficiálně udělalo. Domluvilo se s věřiteli, že splatí jen půlku svých dluhů. Zanedlouho pravděpodobně přijde druhé kolo a odepíšou se další dluhy. Evropa si dluží více méně navzájem, takže se jeví reálná nějaká hromadná domluva, že si vzájemně poškrtáme dluhy. Problém je, že dlužníkem je vždy stát, zatímco věřitelem jsou v konečné instanci lidé s úsporami v bankách a na penzijních fondech.

Stát tvoří ti samí občané, kterým stát dluží. Když se na celou pavučinu podíváme z nadhledu, tak vlastně občané ze svých daní financují chod státu a ze svých úspor pak ještě půjčují státu na pokrytí zbylých nákladů chodu státu. Pokud se v Evropě domluvíme na škrtnutí jedné nuly u státních dluhů, pak tím škrtneme jednu nulu u úspor občanů. Je takové řešení životaschopné bez občanských válek a možná i rozsáhlejšího panevropského konfliktu?

3) Dvouciferná inflace

A tak nakonec asi nezbude jiné řešení, než stejný podraz provést postupně a méně nápadně. Tím řešením je vysoká inflace. Obávám se, že se blíží den, kdy evropské tiskárny cenin začnou pracovat na třísměnný provoz. Kupní síla eura bude velmi rychle klesat. Není to bohužel nikomu milé, ale je to volba menšího zla, respektive méně viditelného zla. I tato cesta však může skončit společenskou katastrofou. Hrátky s vysokou inflací se mohou kdykoliv vymknout kontrole a skončit ala Výmarská republika, nebo latinská Amerika v devadesátých letech.

Tabulka 1: Veřejný dluh a deficit státního rozpočtu v roce 2010 jako procento HDP

 

Veřejný dluh

Deficit státního rozpočtu

Japonsko

200 %

8 %

Řecko

143 %

10 %

Island

126 %

8 %

Itálie

119 %

5 %

Belgie

101 %

4 %

Irsko

95 %

32 %

Portugalsko

93 %

9 %

Kanada

84 %

6 %

Německo

83 %

3 %

Francie

82 %

7 %

Maďarsko

80 %

4 %

Velká Británie

76 %

10 %

Rakousko

72 %

5 %

USA

63 %

9 %

Nizozemí

63 %

5 %

Španělsko

60 %

9 %

Chorvatsko

58 %

5 %

Polsko

53 %

3 %

Norsko

50 %

-12 %

Finsko

48 %

3 %

Lotyšsko

45 %

8 %

Dánsko

44 %

3 %

Srbsko

43 %

5 %

Slovensko

41 %

8 %

Švédsko

40 %

0 %

Česká republika

39 %

5 %

Litva

39 %

7 %

Švýcarsko

38 %

-1 %

Rumunsko

34 %

6 %

Slovinsko

33 %

5 %

Austrálie

29 %

3 %

Bulharsko

16 %

4 %

Rusko

9 %

4 %

Estonsko

7 %

0 %

Zdroj: CIA World Factbook

Před stejným problémem stojí i Spojené státy americké a Japonsko, které se společně s Německem prozatím těší dobré kredibilitě a nemají momentálně ještě problém udat nové dluhopisy na refinancování starších dluhů. Ani oni ale nemohou zvyšovat dluh do nekonečna, takže i zde musíme v delším horizontu kalkulovat s měnovou reformou nebo vysokou inflací.

Bezpečná měna

Neexistuje žádné místo, na kterém by peníze byly dokonale v bezpečí. Jednoduchým pohledem na zadluženost a hospodaření jednotlivých zemí však můžeme vyfiltrovat bezpečnější měny. Euro, dolar a japonský jen jsou měny nejzadluženějších zemí s vysokým deficitem veřejných financí, čili z dlouhodobého pohledu nejrizikovější měny.

Naproti tomu Austrálie a Švýcarsko hospodaří výrazně lépe a nejsou navíc zatíženi břemenem budoucích závazků vůči penzistům v takovém rozsahu jako USA a EU. Podobně i severské země nesou menší dluhovou zátěž a mají nižší deficity. Australský dolar, švýcarský frank, norskou a švédskou korunu můžeme tedy považovat za bezpečnější měny.

Ani Česká republika si v celosvětovém srovnání nestojí špatně. Zadlužujeme se „pouze“ dvacet let, takže jsme se nestihli zadlužit tolik jako západní Evropa. S deficitem sice hospodaříme řadu let, ale ministr financí Miroslav Kalousek se snaží ho alespoň snižovat. Takže česká koruna se z dlouhodobého pohledu jeví bezpečnější než euro nebo dolar.

Co dělat s úsporami?

Netroufám si odhadovat, zda euro přežije, natož v jaké podobě. Ale na letní dovolené jsem se raději veškerých eurobankovek zbavil, protože mu dlouhodobě nevěřím. Raději budu držet peníze v korunách. Ani bratrům Slovákům bych nedoporučoval držet veškeré úspory v euru, ale raději je diverzifikovat do dalších bezpečnějších měn.

Jelikož očekávám, že pánové Draghi, Shirakawo a Bernanke zvolí cestu vysoké inflace, doporučuji obecně většinu úspor raději investovat do hmotného majetku – nakoupit půdu, domek, komodity nebo kvalitní dividendové akcie. Bohužel tato dlouhodobá ochrana úspor je vykoupena krátkodobou nejistotou a mnohdy krátkodobými finančními ztrátami. Ceny nemovitostí klesají už tři roky a zdaleka ještě nejsou levné. Ceny akcií a komodit nyní také už půl roku klesají a nejde říct, že by už byly na dně.

Než se rozpoutá vysoká inflace nebo než začnou krachovat velké státy, to může ještě několik let trvat. Ale nemusí. A v tom je právě ten problém. Proto osobně raději volím dlouhodobou ochranu za cenu možných krátkodobých finančních ztrát.

Autor je ředitel FINEZ Investment Management

Evropa na pokraji krachu, zachraň se, kdo můžeš >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 12 komentářů)

inflacia janula | 12.01.2012 12:24
Re: Re: Investice Spekulant | 12.01.2012 05:28
Re: Investice dzibod | 12.01.2012 01:16
Zapojí se i autor? Ondřej Záruba | 11.01.2012 13:21
Re: Kreditní kvalita Harry | 09.01.2012 11:19

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Reklama

banner-investujeme-ceskych100

Články z Investice

Petr Zámečník | 24.06.2016 09:35 Britové volí Brexit. Co můžeme čekat?

Navzdory předběžným výsledkům a očekáváním finančních trhů se Britové rozhodli opustit Evropskou unii. Jak rozhodnutí dopadne na finanční trhy? Přinášíme přehled prvních odhadů analytiků. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Radovan Novotný | 24.06.2016 00:00 Poplatky: Jak jim lépe porozumět?

Chcete lépe porozumět poplatkům? Prohlédněte si z internetu shromážděné obrázky týkající se poplatků. Jaké poplatky existují, proč existují a jak ovlivňují výsledek investice? Jak poplatky ovlivňuje regulace? A jak řešit střet zájmů a etické minové pole? Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 24.06.2016 23:03

Petr Zámečník | 22.06.2016 00:00 Jsou předplacené poplatky nové IŽP?

Investiční životní pojištění (IŽP) je provizní terno. Finanční zprostředkovatelé za jeho prodej inkasují nejvyšší provize ze všech srovnatelných produktů. Jeho éra ale pomalu končí. Zneužívání IŽP k vysávání klientských účtů nepoctivými zprostředkovateli je čím dál obtížnější. Nyní se objevuje nový fenomén – předplácení poplatků investic na desítky let. Celá zpráva »

Komentářů: 31 / 31 Poslední komentář: 25.06.2016 07:31

Petr Zámečník | 21.06.2016 00:00 Chystá se červená karta pro WSM?

Společnost World Systems Market (WSM) prodává automatizované obchodní systémy (roboty) k obchodování na forexu a s komoditami. To vše bez řádné licence. ČNB před nimi několikrát varovala. A nyní nejspíš WSM dostane červenou kartu. Celá zpráva »

Komentářů: 7 / 7 Poslední komentář: 25.06.2016 06:45

Radovan Novotný | 10.06.2016 00:00 Mzdy zítřka? Méně peněz za více muziky!

Na Západě v příštích letech miliony zaměstnanců přijdou o práci. A ti, kdo své místo neztratí, mohou očekávat propad příjmů. Na dveře globálního trhu práce zaklepaly desítky milionů čerstvých pracovních sil a chtějí „job, za jakoukoli cenu“. Zůstane výhodnější přesunout výrobu tam, kde je pracovní síla levnější? Uchrání se Evropa? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »

Krátké zprávy z Investice

24.06.2016 18:04 Volný pád na akciových trzích

Akciové trhy zažily jednu z nejhorších seancí ve své historii, když nakonec zvítězili v britském referendu zastánci odchodu Velké Británie z Evropské unie. Evropský Stoxx 600 v ranních hodinách padal až o 12 %, během dne část svých ztrát začal mazat a v závěru černého pátku odepisuje stále hlubokých 5 %. Na britském akciovém trhu jsme mohli zaznamenat rozdílný vývoj firem s velkou a malou kapitalizací. Zatímco akcie v rámci indexu FTSE 100 přišly jen o 2,5 %, index FTSE 250 odevzdává 7 %. Důvodem je britská libra, která dnes vůči dolaru oslabila o 7 %. Právě pro firmy v rámci indexu FTSE 100, které jsou zejména exportně orientované, je slabší libra příznivým faktorem. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

24.06.2016 17:45 Výprodej regionálních měn

Středoevropské měny jsou pod tlakem dnešního rozhodnutí o Brexitu. Jestli během celého týdne středoevropské měny stagnovaly či v případě zlotého i posilovaly, tak dnes od rána ztrácejí. Koruna se po ránu obchodovala krátkodobě až za 27,14 CZK/EUR. Dopoledne se pak její pohyb uklidnil na úrovni kolem 27,10 CZK/EUR. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

24.06.2016 13:25 BIG EXPERT: Demagogie třese s akciovými trhy

Akciové, měnové i komoditní firmy mají rozklepaná kolena z referenda o brexitu. Bez ohledu na jeho výsledek stojí za to zamyslet se nad tím, jaké argumenty vstupují do hry a jak moc je reálná jejich realizace. Neboli položme si otázku, jestli s akciovými trhy netřesou demagogové. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

24.06.2016 10:15 Britové volí Brexit - na trhy doletěla další černá labuť

Britové relativně těsnou většinou řekli, že chtějí z Unie ven. Šokující výsledek britského referenda zastihl trhy nepřipravené. Dnes se proto musíme připravit na výprodeje na akciových trzích a pád libry a eura. Brexit má okamžité dozvuky i ve střední Evropě. Pod výrazný tlak se dostává polský zlotý, forint a v menší míře i česká koruna. Otázkou pak spíše je, jak dlouho na trzích nervozita a napětí přetrvá. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

24.06.2016 09:43 Krvavá lázeň na akciových trzích

Ranní probuzení bylo pro Evropu šokem. Britové totiž ve včerejším referendu nečekaně zvolili opuštění Evropské unie, a to převahou více než milionu hlasů. Reakce finančních trhů na sebe nenechala čekat, když okamžitě propadla britská libra nebo vyskočila cena zlata. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Pasivní. (151)
 
Aktivní. (151)
 
Žádnou. (732)
 Celkem hlasovalo 1034 čtenářů

Nejčtenější články z Investice za posledních 14 dní

Jan Dvořák | 08.06.2016 00:00 Kdo ovlivňuje devizový trh?

Devizový trh je snad nejsledovanější finanční trh na celém světě. Devizové trhy svými pohyby ovlivňují všechny ostatní finanční trhy (od akcií přes komodity až po opce). Každodenní pohyby jednotlivých měn patří mezi hlavní zprávy finančních serverů. Jak se ale devizové trhy pohybují v delším období? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Radovan Novotný | 10.06.2016 00:00 Mzdy zítřka? Méně peněz za více muziky!

Na Západě v příštích letech miliony zaměstnanců přijdou o práci. A ti, kdo své místo neztratí, mohou očekávat propad příjmů. Na dveře globálního trhu práce zaklepaly desítky milionů čerstvých pracovních sil a chtějí „job, za jakoukoli cenu“. Zůstane výhodnější přesunout výrobu tam, kde je pracovní síla levnější? Uchrání se Evropa? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Pavel Drahotský | 09.06.2016 00:00 Do jakých komodit investovat v roce 2016?

Investování do komodit je zajímavou alternativou pro dynamické, ale i konzervativní investory. Mezi nejznámější komodity patří drahé kovy, zejména zlato a stříbro. A právě tyto dva kovy se dostaly v současné době do zorného úhlu mnoha investorů. Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »