Zkrachuje americká ekonomika? Čína se bojí!

Čína je největším věřitelem Spojených států. Vlastní přibližně 700 mld. USD amerických dluhopisů. Nyní se obává státního bankrotu - a požaduje záruky. Je čínský strach oprávněný? Dopad případného krachu USA si lze jen těžko představit...

Čínská vláda žádá záruky za americký státní dluh, který financuje. A nejedná se o malou částku - čínští investoři vlastní dluhopisy v objemu 696 mld. USD. Americká vláda ale nemá moc na výběr. bude potřebovat financovat další dluhy. „Záchranné balíčky“ v objemu 787 mld. USD by měly získat potřebné finance právě z emise dluhopisů. A kdo je koupí?

Čína je aktuálně největším věřitelem Spojených států.

Graf 1: Struktura financování státního dluhu USA z listopadu 2008

Zdroj: Wikipedia.org

Se záchrannými balíčky Spojených států je spojen i deficit federálního rozpočtu. Schodek ve výši 12,5 % amerického HDP, který by měla vygenerovat americká vláda pouze během jediného roku, si lze jen obtížně představit. Stejně tak jako 1,75 bilionů USD, které představuje. Jen pro srovnání: Aktuální zadlužení Spojených států se pohybuje kolem 10 bilionů USD. Za letošní rok by tak mělo vzrůst téměř o 20 %!

Není se tedy co divit čínským obavám o bezpečnost amerických dluhopisů. Na druhou stranu je celkové zadlužení USA v poměru k HDP jen o něco málo vyšší než zadlužení Evropské unie. Bezprostřední nebezpečí státního bankrotu by tedy hrozit nemělo.

CIA uvádí ve svém Factbooku údaj odhadu za rok 2007 dluh ve výši 60,8 % HDP; proč u většiny ostatních zemí uvádí již odhad za rok 2008 a v případě USA nikoli, se můžeme jen dohadovat... Na stránkách Wikipedie je státní dluh USA uváděn za rok 2007 ve výši 9,008 bil. USD, což odpovídá 65,5 % HDP, a odhad pro rok 2008 ve výši 10,7 bil. USD, resp. 74,6 % HDP.

Navzdory rostoucímu zadlužení ale úroková míra amerických státních dluhopisů a pokladničních poukázek klesá spolu s klesajícími úrokovými sazbami FEDu. Zatímco 28. února 2008 bylo podle TreasuryDirect.gov průměrné úrokové zatížení amerického dluhu 4,683 %, o rok později, 28. února 2009, činilo jen 3,711 % (bez zahrnutí inflačně indexovaných dluhopisů).

Nízké úrokové sazby amerických vládních dluhopisů potvrzují též aktuální data ze serveru Bloomberg.com, kdy jsou kupříkladu 3měsíční pokladniční poukázky obchodovány s aktuálním ročním výnosem 0,19 % a 30leté dluhopisy s výnosem 3,67 %.

Graf 2: Výnosová křivka amerických státních dluhopisů

Zdroj: Bloomberg.com

Jenom pro srovnání: Britské státní dluhopisy se obchodují s výnosem 0,67 % (3měsíční) a 3,94 % (30leté), japonské s výnosem 0,26 % (3měsíční) a 1,98 % (30leté), německé s výnosem 0,65 % (3měsíční) a 3,92 % (30leté). Americké tedy nevynikají, nejsou oceněny zvýšeným rizikem ani měnovým ani kreditním. Kupříkladu brazilské 3měsíční vládní dluhové cenné papíry jsou jiná káva - obchodují se s aktuálním ročním výnosem 10,71 %.

Současná úroveň amerického státního dluhu není v relativních číslech tak vysoká, aby mohla vzbuzovat obavy. O něco více znepokojující je ale rychlost růstu dluhu.

Do počátku 80. let 20. století docházelo k relativnímu snižování výše zadlužení Spojených států vůči HDP, přestože absolutní výše dluhu nepatrně rostla. Snižovalo se tak zadlužení vzniklé během 2. světové války. V 80. letech ale došlo k obratu a růst dluhů nabral na síle.

Graf 3: Vývoj amerického federálního dluhu

Zdroj: Wikipedia.org

V letošním roce by mělo dojít k dalšímu dramatickému navýšení federálního dluhu díky schváleným záchranným balíčkům. Pokud by se navíc recese americké ekonomiky ukázala ve větší než očekávané síle, znamenalo by to hlubší deficit než plánovaných 12,5 % HDP - a o to větší přírůstek k aktuálnímu americkému dluhu. Vzhledem k pravidelnému zhoršování předpovědí analytiků je hlubší než očekávaná recese poměrně pravděpodobná.

Křivka vývoje objemu dluhu americké ekonomiky se začíná stále věrohodněji podobat křivce růstu cen akcií nebo nemovitostí - před splasknutím cenové bubliny. Z tohoto úhlu pohledu se nelze čínským představitelům divit, že žádají po americké vládě záruky. Vždyť zatímco při splasknutí cenové bubliny dochází „pouze“ k poklesu cen, splasknutí úvěrové „bubliny“ bývá nejčastěji řešeno státním bankrotem.

Rizikem je i hrozící další růst zadlužení související s případnými dalšími sanacemi bank. Evropská komise odhadla ztráty evropských bank na dvojnásobek evropského HDP, což je výrazně více, než jaké jsou odhady ztrát amerických bank. Podle analýzy Jana Dvořáka "Krachuje evropské bankovnictví?" na webu Pro-investory.cz, je důvodem mírnější ocenění ztrát v USA. "Výše uvedený nepoměr mezi ztrátami v USA a EU signalizuje možnost dalších výrazných odpisů amerických bank," uvádí Jan Dvořák v analýze. A vyšší ztráty znamenají buď další krachy bank, nebo další výdaje ze státního rozpočtu - a další zadlužování (nejen) USA.

"Schopnost jednotlivých zemí sehnat financování bude testem jejich kredibility. Domnívám se, že rozpětí mezi CDS různých zemí se ještě zvětší. Bude ohrožena stabilita eurozóny, tlak na euro ještě vzroste," komentuje Jan Dvořák důsledky nezbytných sanací bank v Eurozóně. Pod tlakem budou ale i Spojené státy.

Ve prospěch možného položení americké měny hovoří také některé spekulace o zavádění jednotné severoamerické měny amero. Amerických dolarů ve světě koluje neznámé množství, Amerika by se státním bankrotem zbavila dluhů a zavedení amera by bylo politicky průchodnější. Osobně se ale nedomnívám, že by americká vláda cíleně vedla státní finance ke krachu, neboť negativní následky takovéhoto scénáře by byly mnohonásobně převýšily jakékoli pozitivní aspekty, které by hypoteticky mohly pro USA přinést.

Důvod k obavám se ale vždycky najde. Jedním z nich je srovnání čtyř velkých medvědích trhů minulého a tohoto století. Současná situace na akciových trzích se nejprve podobala ropné krizi a splasknutí cenové bubliny na technologických akciích. V září 2008 po pádu Lehman Brothers se ale výrazně přiblížila průběhu medvědího trhu v letech 1929 - 1932.

Graf 4: 4 medvědí trhy

Zdroj: Presentace Tomáše Sedláčka na konferenci „Hypoteční a realitní trh v ČR aneb Co je před námi?“

Souvislost mezi kreditním rizikem Spojených států a poklesem akciových trhů není přímé. Potvrdila-li by se ale historická paralela s 30. lety minulého století, za současného zadlužení ekonomicky nejrozvinutějších států, jehož výše nemá obdoby, by byla ohrožena splatnost dluhopisů nejen americké vlády.

Zajímavostí je, že jsou to především nejbohatší státy, které se nejvíce zadlužují. A to nejen v absolutních hodnotách, ale i relativně vůči HDP.

Graf 5: Mapa zadluženosti států

Zdroj: Wikipedia.org

Shrnutí

Navzdory rychlému růstu amerického federálního dluhu a zpomalení světové ekonomiky se nedomnívám, že významně narostlo kreditní riziko Spojených států. Podle mého názoru sleduje prohlášení čínského premiéra Wen Jiabaa spíše politické cíle, než že by bylo položeno na ekonomickém základu.

Jaký je váš názor? Podělte se o něj v diskusi.