Čtvrtek 23. března. Svátek má Ivona.

Tomáš Tyl: 10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze

„Skutečně dobří poradci jsou v menšině,“ píše ve své nové knize Tomáš Tyl. Poradce, kteří klienty poškozují, dělí do dvou skupin. „Jedni jsou poslušné hloupé ovce. Druhou kategorií jsou zloději.“ Poradci ale nepředstavují zdaleka jediné riziko, které může připravit o peníze.

O vaše peníze stojí každý. Někdo za ně nabízí adekvátní protihodnotu, jiný se vás o ně pokouší připravit jiným způsobem. Přitom základem pro zvyšování rodinného majetku je v prvé řadě o ně nepřijít. Z této myšlenky vychází nová kniha Tomáše Tyla „10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze“.

Tomáš Tyl významnou část knihy věnuje podvodníkům a podvodům. Přestože se vzorce podvodného jednání neustále opakují, stále čeká zástup dobrodinců, kteří chtějí své peníze podvodníkům odevzdat. Rádi skočí na lákadlo vysokého výnosu a omámeni vidinou budoucích pohádkových zisků čerpají úvěry, zastavují své nemovitosti a hrnou peníze do černé díry.

Dokonce ani skutečnost, že společnost slibující nadstandardní „garantované“ výnosy nějaký čas výnosy opravdu vyplácí (či připisuje na fiktivní účet) nemusí znamenat, že se o podvod nejedná. Autor knihy popisuje příklady podvodů v čele s rekordmanem Bernadrem Madoffem, který své letadlo pilotoval desítky let a k zemi ho poslala až světová finanční krize. Na fata morgánu faraónských zisků přitom nalákal i významné finanční instituce a své oběti připravil přibližně o 65 mld. USD.

Nemusí se ale jednat přímo o podvod, aby se rodinný účet ocitl na suchu. K tomu stačí nechat se přesvědčit k aktivnímu investování na kapitálových trzích, pokud možno s pákovým efektem – tedy k vlastním penězům si ještě půjčit. Ve spojení s častým obchodováním (churning) lze pomocí poplatků účet zcela vysát.

Investice do akcií by sice měla být součástí i portfolií konzervativních klientů, ovšem optimálně prostřednictvím akciového fondu nebo přímých dlouhodobých investic do akcií. Samotné konzervativní produkty navázané na dluhopisy, jako jsou konzervativní penzijní fondy, stavební spoření či zajištěné fondy a fondy peněžního trhu, představují sice garanci – ale na dlouhém horizontu pouze garanci ztráty. Jejich výnosy nepokryjí ani inflaci, která peníze je připraví o značnou část jejich kupní síly.

Tomáš Tyl varuje také před módními investicemi. Těmi jsou v současné době např. zlato či diamanty. Nákup zlata lze vnímat jako spekulaci na další růst jeho ceny, ovšem kdo tuto spekulaci chce podstoupit, měl by si být vědom skutečnosti, že zlato je rizikovější z pohledu volatility než akcie. Také nemá smysl kupovat předražené malé (např. gramové) slitky, jejichž podstatnou část ceny tvoří náklady na zpracování kovu a jeho distribuci. Také kupovat zlato prostřednictvím společnosti založené na principu multilevel marketingu je vyhazováním peněz do kanálu. Takto lze pořídit zlato i za 3 000 USD za trojskou unci – přitom dnes stojí cca 1 650 USD. Tedy přibližně za dvojnásobek.

Diamanty jsou kapitola sama pro sebe. Jejich vzestup začala klasická marketingová kampaň a růst ceny zajišťovala dominantní společnost na diamantovém trhu De Beers. Jinak se jedná o obyčejný uhlík, který ani v diamantovém stavu není nikterak vzácný – stačí jen otevřít trezory, do nichž diamantové společnosti těží v dobách poklesu ceny.

Když diamanty, tak jen s certifikátem a investiční, nikoli v podobě šperku. Nikdy přitom nevyužívat multilevelové společnosti. Pak se může z diamantového šperku v ceně téměř 100 tis. Kč vyklubat cetka za 8 tis. Kč.

Velké riziko ztráty peněz leží u zprostředkovatelů a finančních poradců. Podle Tomáše Tyla jsou dobří v menšině. U ostatních hrozí „přebouchávání“ pojistek (nahrazování starých novými, u nichž klient opět zaplatí počáteční náklady), které je vzhledem k počtu „poradců“ nezbytné. Na každého registrovaného poradce u České národní banky připadá 80 obyvatel včetně kojenců a penzistů – a ti se pochopitelně nemohou poradenstvím uživit.

Nejen rezervotvorné pojistky jsou způsobem, jak obrat klienta o peníze. Předplácení dlouhodobých pravidelných investic je pro klienty nevýhodné z mnoha důvodů – především je to drahé a neflexibilní.

U investic je potřeba hledět i na <a>poplatky. Vstupní na dlouhodobou investici není příliš podstatný, ale správcovský může výnosy převést od klienta na investiční společnost. Sledovat je ale třeba nejen správcovský poplatek, nýbrž TER (celkové náklady podílového fondu) a u fondů fondů a investičních životních pojistek (pokud chce klient zaplatit poradci příjemnou dovolenou) také systetické TER, které zahrnuje i nákladovost ve fondu nakoupených fondů.

Způsobů, jakým se můžete nechat připravit o peníze, je mnohem víc. Jen 10 z nich popisuje Tomáš Tyl ve své knize „10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze“, kterou vydalo nakladatelství Grada. Cílem knihy není jen popsat způsoby, jak lze přijít o peníze, ale také jak tomu předejít. Kniha je psána velmi čtivě a přináší i ne zcela běžně dostupné informace. Jediné, co jí lze vytknout, je velké množství gramatických či tiskových chyb, zejména v některých pasážích knihy. Navzdory nim ale stojí za přečtení.

8 total views, 1 zobrazení dnes

Vydělali jste na svých investicích v roce 2012?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

7 komentářů: “Tomáš Tyl: 10 způsobů, jak se (ne)nechat připravit o peníze”

  1. Bedja napsal:

    Inteligentní investor, těch je v Čechách jen asi pět, měl během roku 2012 akcie z Německa a z USA. Méně inteligentní investor mohl vydělat 25% s certifikátem na DAX. Hloupý poradce s pojištěním a těch je v Čechách a na Moravě celkem 140.000, ten by radil svým odvážným obětím podvodu fond na akcie Číny, Ruska, Turecka nebo Brazílie. Ten vůbec netuší, že je nutno dát přednost akciím Německa, protože během týdenního kurzu pro prodavače pojištění se to neučili. Lidé z JZD strachující se o peníze vydělali 1% se spořitelní knížkou. Ale největší hlupáci s babičkou v Telavivu, ti ztratili během roku –19% s hedgefondem hlupáka a podvodníka Johna Paulsona, který podvedl pojišťovnu AIG a přivedl ji k bankrotu. Který neumí s hedgefondem vydělat nic bez podvodu. Ale nezletilé hloupé blondýnky z novin ho nazývají star manager, když udělal 2012 ztrátu –19%, zatimco certifkát na Dow Jones vynesl +5% a DAX +25%.

    • Angel napsal:

      To jsou rady, předpokládám že vy jste jeden z těch pěti.
      Takže vše co je z Německa a USA je dokonalé. Vše z Číny, Ruska, Turecka stojí je kravina. Fakt je to až takto jednoduché.

      Pokud je investor inteligentní dává peníze jen do toho čemu rozumí a pak dokáže vydělat i v tý Vaší Číně.

      Mimochodem těch vašich poradců je na trhu maximálně 20 tisíc (a z toho tak 15 tisíc průměrně dělá jednu smlouvu za měsíc) Když má čnb za posledních 20 let v registru 140 tisíc registrací a nemaže to.

    • bearandbull napsal:

      když tak hezky umíte popsat minulost, můžete totéž udělat s budoucností – stačí tento rok ?

    • Mustafa Kemal napsal:

      To Turecko mě fakt rozesmálo…
      Pokud by mě „hloupý poradce“ doporučil loni např. tento fond
      http://www.csob­.cz/cz/fondy/Ak­ciove-fondy/Stranky/BE0946058­170.aspx ,
      měl bych za poslední rok zhodnocení 67% v CZK. Ale chápu, že impozantním 25% procentům na DAX se to nemůže rovnat. Jestli Vy jste jeden z těch 5i inteligentních investorů, tak to potěš koště!

      • Mustafa Kemal napsal:

        Ten odkaz se generuje nějakým skriptem, takže po překopírování nefunguje. Jedná se o fond „KBC Equity fund Turkey“, ISIN: BE0946058170

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *