Středa 29. března. Svátek má Taťána.

Řekové o Řecku: Skepse a nejistota

O Řecku se v českých médiích píše snad denně. Ale vždy s odstupem, jako by se jednalo o fiktivní zemi kdesi za devatero horami. Rozhodl jsem se to změnit a popovídal si o Řecku a Evropské unii přímo s Řeky.

Je to zvláštní pocit, když se fyzikální symboly změní v písmo. Dá se na to ale zvyknout, stejně tak na řadu prázdných prostor k pronajmutí lemující cestu z letiště do Athén. A zjevně i na více než 25% nezaměstnanost. A tak při sobotní procházce v okolí Akropole potkáte kavárny plné lidí. Řeků. Turistů mimo sezónu je poskrovnu. Město žije, jako by se k němu investoři neotočili zády.

Lidé jsou ale k budoucnosti skeptičtí. „Řekové mají peníze. Jen je neutrácejí,“ řekl mi Řek hovořící česky. Vrátil se před dvěma roky do Athén a zůstal tu. Jiní jsou více skeptičtí. „Za problémy může euro. Dokud jsme měli drachmy, bylo v Řecku dobře,“ vidí viníka současných potíží athénská děva volnějších mravů a dodává: „Líp bude nejdřív tak za pět let.“

Rezignace z bezvýchodnosti. Tak lze v kostce popsat současnou náladu panující mezi lidmi, s nimiž jsem hovořil. Chybí perspektiva zlepšení, jasný bod, ke kterému by se dalo směřovat. A o mnoho více optimismu nevyjadřoval ani profesor ekonomie z Univerzity v Piraeus, s nímž jsem se setkal.

Jednoduché řešení neexistuje. Podle profesorova názoru plán Trojky Řecko pouze zabíjí. Řecko potřebuje dlouhodobý plán, vizi, která ho z recese vyvede. Řešením není ani vystoupení z eurozóny, které sice může přinést oddech, ale samo o sobě nepomůže. Zvýšit konkurenceschopnost nelze v Řecku pouze snížením ceny práce např. devalvací nové drachmy, k němuž by došlo – cena práce už je v současnosti nízká.

Ze země odešlo velké množství investorů. Přilákat je zpět bude cesta na dlouhou trať. Víc než cena práce dokáží přivést investory kvalifikovaní pracovníci. Ale zvýšení kvalifikace nelze provést ze dne na den ani z roku na rok. První výsledky se mohou projevit nejdříve za pět let.

Oficiální nezaměstnanost se v Řecku aktuálně pohybuje kolem 26 %. Skutečná bude ještě vyšší. Nejde pouze o vyřazené uchazeče, kteří nenašli práci ve stanoveném termínu. Ani za tím nestojí statistické hrátky. Ale společnosti i živnostníci, kteří propouštěli část svých zaměstnanců, si mnohdy zbytek ponechalo pouze na částečný úvazek a pracují např. 2 dny v týdnu. Nejedná se ani o „příliš tvrdé podmínky pracovního trhu“, za které jsou považovány např. obtížné propouštění apod. Ty sice v Řecku jsou, ale nejsou dodržovány.

Státní správa potřebuje reformu. Ovšem opět je tu problém: Propuštěním zaměstnanců státní správy se jen jejich úhrada přesune z výplatní pásky na sociální dávky. Výdaje rozpočtu tak neklesnou.

Zeptal jsem se i na některá z témat, která vzbudila pozornost i v České republice. Jedním z nich bylo vyplácení penzí již zesnulým penzistům. „To je problém,“ připustil profesor. Instituce vyplácející penze neměly dobře aktualizovanou databázi a o úmrtí penzisty se nedozvěděli. Byla to chyba komunikace v rámci státní správy. Nyní jsou již obesíláni pozůstalí o vrácení neoprávněně inkasované částky.

Hůře řešitelný je problém školství. „I na malých ostrovech musí být škola, třeba pro 30 dětí,“ uvádí profesor a zdůvodňuje: „Není možné, aby děti každý den dojížděly přes moře do školy. To bývá rozbouřené a ne vždycky je to možné.“ A tak je třeba platit i učitele, kteří nejsou plně vytížení.

Řecko patří k zemím s největšími výdaji na armádu k HDP vůbec. Zde ale úspory Řecko hledat nebude. Leží v příliš těsné blízkosti nestabilním zemím. Dokonce zhruba před deseti lety byla v pohotovosti řecká armáda kvůli Turecku, s nímž vedou spory o některá území. Navíc je velmi blízko Blízký východ, s Egyptem má společné hranice, Sýrie je za rohem… zkrátka bojeschopnou armádu Řecko potřebuje bez ohledu na ekonomickou situaci.

A jak se Řecko dívá na snahy Turecka o vstup do Evropské unie? Oficiální stanovisko je proturecké. Ostatně, tímto krokem by Řekům zmizela jedna z potenciálních hrozeb. Je mnohem menší pravděpodobnost vojenského konfliktu Turecka jako součástí EU než nyní. „Nedávno připlula turecká vojenská loď bez povolení na dohled odsud,“ připomíná profesor, když jsme projížděli po pobřeží Piraeus.

Vystoupení Řecka z eurozóny by Řekům příliš nepomohlo. Ale nebylo by dobré ani pro ostatní členy. Vytvořil by se tím nebezpečný precedens, kdy by pak mohly „být odejity“ i další problematické země. „Není to jen řecký problém, je to problém celé jižní Evropy,“ připomíná profesor. Je třeba najít novou koncepci Evropské unie, která až příliš zasahuje do ekonomiky jednotlivých států a diktuje, např. co smí a co nesmí pěstovat. A to zpravidla na popud některého z velkých států, zejména Německa a Francie, které hrají dominantní roli. Ostatní státy v Unii jsou v jejich vleku bez větších rozhodovacích možností. To je třeba změnit.

Zazněla ale i pozitivní zpráva. Řekové již peníze z řeckých bank nevyvádějí, ale postupně je vrací zpátky… snad vydrží celou příští pětiletku.

Úvodní foto: Noční Akropolis, pohled z Muzea Akropolis

Vystoupí Řecko z eurozóny?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *