1. Cena investičního zlata překročila hranici 1 500 dolarů za trojskou unci již v polovině roku 2011 a po celý rok 2012 se nad ní udržela. K dnešnímu dni se cena trojské unce zlata pohybuje okolo 1 700 dolarů. Na psychologickou hranici 2000 dolarů za unci zlata v roce 2012 nedosáhla.
2. Banky a prodejci rozšiřovali své služby. Prodejci investičních kovů se v roce 2012 snažili vyhovět rostoucí poptávce po investicích do zlata ze strany široké veřejnosti.
„Češi se investovat do drahých kovů teprve učí. Zatímco v některých západních zemích tvoří cenné kovy kolem deseti procent finančního portfolia, u nás to jsou zhruba čtyři procenta a to je málo. Proto se snažíme takové investice maximálně zpřístupnit také malým střadatelům, což v našem případě znamenalo například otevření dalšího kamenného obchodu v centru Prahy,“ vysvětluje Bronislav Beneš, business manager společnosti AuPortal.
3. Zlato dál v hledáčku velkých investorů. Finanční guru George Soros podle reportu americké komise cenných papírů prodával akcie a začal skupovat fyzické zlato. Podle aktuální analýzy Lidových novin, čeští investoři v roce 2012 nakoupili až čtyři tuny investičního zlata.
4. Diskutuje se o návratu zlatého standardu. Diskuze o zlatém standardu se v roce 2012 objevovaly nejen v USA. Spojené státy opustily zlatý standard v roce 1933 a zejména v táboře Republikánů sílí hlasy po jeho návratu. Spekulovalo se také o tom, že Čína vlastní mnohem více fyzického zlata než oficiálně uvádí, což jí má pomoci právě k zavedení zlatého krytí pro její měnu.
REKLAMA
5. Německo kontroluje část zlatých reserv. Po dlouhé anabázi, kdy se množily spekulace o skutečném množství německých zlatých rezerv, svolila Bundesbanka převést několik desítek tun zlata, které jsou uloženy v americkém FEDu do Německa ke kontrole jeho ryzosti.
6. Centrální banky skupovaly zlato. Zlaté rezervy navyšovaly země Latinské Ameriky, Mexiko, USA, evropské země, Čína a další.
7. Zlato v epicentru zájmu Číny. Spekuluje se nejen o zavedení nové čínské měny kryté zlatem, jako ochrany proti kolapsu dolaru, ale výrazně roste i zájem čínských investorů o investiční zlato, který je přibližně 35 krát větší než v USA.
„Pokud by k něčemu takovému skutečně došlo, je jisté že to výrazně ovlivní globální ekonomiku. Čína by tak pravděpodobně vytvořila nový rezervní měnový systém, jako protiváhu dolaru“, doplňuje Bronislav Beneš.
