Současně tvrdá fiskální dieta sráží dolů i domácí poptávku po průmyslové produkci – index podnikatelské nálady v průmyslu (PMI) spadl v dubnu v eurozóně na 34-měsíční minima a nové objednávky padají třetím měsícem v řadě. Viděno optikou PMI se situace navíc poměrně rychle začíná zhoršovat i v Německu, Nizozemí nebo ve Francii. V takovém prostředí na první pohled příliš nehrozí poptávkové inflační tlaky, a to otevírá prostor pro další měnový stimul.
Druhým důvodem pro nové kolo měnové expanze, je přetrvávající špatná dostupnost peněz v zemích se schodky běžného účtu (např. Španělsko). Ty byly před krizí závislé na přílivu soukromých peněz ze zahraničí, který od roku 2009 vyschl a dostupnost peněz se výrazně zhoršila. Jedině tisk nových peněz ze strany ECB dokáže mírnit tlak na okamžité vyrovnání běžných účtů a drastické odbourání finanční páky v periferních ekonomikách. Z historické zkušenosti také víme, že pokud mají být vládní úspory úspěšné, měly by jít ruku v ruce s výraznou měnovou expanzí.
Mizerná dostupnost byť jen provozního financování v Portugalsku ukazuje, že uvolněné měnové podmínky jsou možná v Německu, ale na tvrdě spořících periferiích stěží. Pravděpodobnost dalších LTRO (Long Term Refinancing Operations) nebo dalšího snížení sazeb v eurozóně tedy roste. Nic takového ale nelze pravděpodobně očekávat v nejbližší budoucnosti. ECB věří, že dosavadní mimořádná opatření, kterými do ekonomiky poslala přes bilion euro (LTRO 1 a 2), potřebují svůj čas. Zatím se asi spokojí s tím, že banky v prvním kvartále v průměru přestaly přitvrzovat podmínky pro poskytnutí úvěru. Pokud se ale dostupnost úvěru v druhém kvartále nezlepší a euro-klub zůstane v recesi, může ECB před letními prázdninami znovu začít tisknout eura ve velkém.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
