V Evropě je šestnáct ohnisek možné dluhové krize. V Česku žádné, ale hrozí zadlužení firem
Nejvíce je možnou dluhovou krizí v České republice ohrožen podnikový sektor. Zadlužení českých firem by mohlo výrazně stoupat v případě snížení evropských dotací či investic. Nicméně ani české firmy nepatří mezi šestnáct rizikových oblastí, které by se mohly stát epicentrem příští dluhové krize v Evropě. Vyplývá to z analýzy Deloitte „Kdy přijde další krize?“. Ta hodnotí rizika zadlužení evropských domácností, vlád, firem a zahraničních dluhů zemí.
Detailní pohled na českou ekonomiku ukazuje, že je na tom z hlediska zadlužení ve všech čtyřech oblastech relativně dobře. Větší pozornost vzbuzuje jen firemní sektor. „Bez značného objemu dotací a při stávající investiční aktivitě by zadluženost firemního sektoru mohla neustále stoupat. Nicméně výchozí nízká úroveň zadluženosti a pozvolná trajektorie zvyšování dluhu prozatím obavy zmírňují,“ říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte.
Analytici Deloitte označili z hlediska zadluženosti domácností jako rizikovou situaci v šesti evropských zemích – v Řecku, na Kypru, v Litvě, Polsku, Rumunsku a ve Finsku. Firemní sektor v Evropě je z hlediska dluhů v pořádku až na Kypr všude. Ten je však velmi specifickou zemí, neboť tam má kvůli daním sídlo velké množství zahraničních firem.
Dluh vládního sektoru ohrožuje podle analytiků ekonomiku ve čtyřech evropských zemích – ve Francii, Itálii, Portugalsku a Velké Británii. Pokud vlády v těchto zemích neupraví svou fiskální politiku, bude jejich zadlužení v poměru k HDP nadále stoupat.
„Kromě chronických schodků veřejných financí trápí tyto země také pomalý hospodářský růst. V případě Velké Británie může být tempo růstu ekonomiky negativně ovlivněno odchodem z EU, což dále problematizuje udržitelnost vládního dluhu,“ dodává ekonom Deloitte Václav Franče. „Naopak po dekádě odpisů dluhů, úsporných opatření a překlenovacích půjček je na udržitelné trajektorii veřejné zadlužení Řecka. Nutno však dodat, že jen díky velmi nízkým úrokovým sazbám záchranných úvěrů.“
REKLAMA
Testem udržitelnosti zahraničního dluhu pak neprošlo pět zemí. Mezi nimi například Kypr nebo Velká Británie.
