Středa 26. června. Svátek má Adriana.

U příležitosti MDŽ představila ministryně Maláčová sérii opatření k odstraňování ekonomických nespravedlností vůči ženám

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dnes v Poslanecké sněmovně představili navrhovaná opatření, která mají za cíl zmírnit nerovnosti v odměňování žen a mužů a řešit situaci v oblasti nižších důchodů žen. Tato opatření navazují na závěry studie projektu 22 % K ROVNOSTI, která detailně popisuje nerovné odměňování žen a mužů a jeho příčiny.

“Mezinárodní den žen je skvělou příležitostí připomenout si, jakým nespravedlnostem i dnes ženy musejí čelit. Hlavním problémem jsou nižší mzdy, které se přenášejí i do nižších důchodů. Chudoba s ženskou tváří tak bohužel existuje i u nás. Přicházíme proto se sérií opatření, jejichž prostřednictvím chceme těmto problémům čelit,” říká Maláčová.

Studie projektu 22 % k rovnosti zjistila, že v mezinárodním srovnání je Česká republika na druhém nejhorším místě v EU. Ženy u nás dostávají za odvedenou práci celkově o téměř 22 % méně než muži. Na stejné pracovní pozici je pak rozdíl 11 %, zatímco ve zbytku EU pouze 5 %. “Situace je podobná scénáři, ve kterém by muži na konci roku obdrželi 13. plat a jejich kolegyně nikoliv. Hlavní příčinou je pak péče o děti.” cituje studii ministr vnitra Jan Hamáček.

Mezi muži a ženami ve věku 25–29 let, kdy většina žen ještě děti nemá, je rozdíl ve mzdách 10 %. U mužů a žen ve věku 35–39 let, kdy většina žen pečuje o děti, je to již 28 %. Rozdíly ve mzdách se pak ze dvou třetin podílí i na rozdílu v nižších důchodech žen.

Pomoci srovnat rozdíly v platech žen a mužů by mohl navrhovaný prorodinný balíček. Jeho součástí je návrh na navýšení rodičovského příspěvku, který nebyl zvyšován od roku 2012, legislativní zakotvení zálohovaného výživného, změny ve financování dětských skupin a zavedení sdílených pracovních míst.

Komise pro spravedlivé důchody se bude navíc zabývat možnostmi, jak srovnat penze žen a mužů. Mezi možné návrhy patří:

  • paušální zvýšení starobního důchodu za každé vychované dítě o pevnou částku
  • zavedení nárůstového koeficientu pro výpočet procentní výměry starobního důchodu za vychované dítě
  • zavedení fiktivního vyměřovacího základu (fiktivního “výdělku” bez platby pojistného) za dobu péče o dítě
  • zavedení diferencované valorizace důchodů žen a mužů
  • asignace pojistného/daní ve prospěch rodičů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.