Sobota 26. září. Svátek má Andrea.

Saldo hospodaření přešlo do deficitu

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve čtvrtém čtvrtletí 2018 schodku 9,8 mld. Kč, což představuje 0,70 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 41,9 % HDP, zatímco výdaje 42,6 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 1,95 procentního bodu (p. b.) na 32,71 % HDP.

Ve čtvrtém čtvrtletí 2018 došlo meziročně ke snížení salda hospodaření vládních institucí o 12,0 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí se meziročně zhoršilo o 10,9 mld. Kč na 1,5 mld. Kč, na čemž se podílel nárůst běžných i investičních výdajů. Místní vládní instituce hospodařily se schodkem 12,9 mld. Kč, který byl meziročně o 5,9 mld. Kč vyšší. Naopak saldo hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zlepšilo o 4,7 mld. Kč na 1,6 mld. Kč.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2016 – 4. čtvrtletí 2018

Období 4.Q 2016 1.Q 2017 2.Q 2017 3.Q 2017 4.Q 2017 1.Q 2018 2.Q 2018 3.Q 2018 4.Q 2018
mld. Kč −18,9 2,4 41,9 32,6 2,2 1,2 40,2 15,8 −9,8
% HDP −1,53 0,21 3,31 2,53 0,17 0,10 3,03 1,17 −0,70

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 8,4 %. Na meziročním růstu příjmů se zejména podílel růst příjmů z přijatých sociálních příspěvků (+10,3 % na 218,2 mld. Kč), daní z výroby a dovozu (+4,6 % na 175,2 mld. Kč), daní z důchodů (+7,1 % na 110,7 mld. Kč), kapitálových transferů (+10,6 % na 17,5 mld. Kč) a běžných transferů (+39,4 % na 16,2 mld. Kč). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 10,7 %. K růstu výdajů nejvíce přispěl růst objemu investičních výdajů (+39,1 % na 63,9 mld. Kč) mezispotřeby (+11,0 % na 108,6 mld. Kč), náhrad zaměstnancům (+8,3 % na 141,5 mld. Kč) a vyplacených sociálních dávek (+6,2 % na 157,7 mld. Kč).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 34,66 na 32,71 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,68 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně poklesl o 14,5 mld. na 1 735,1 mld. a jeho příspěvek činil 0,27 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o 1,22 p. b. Dluh vládních institucí se mezičtvrtletně snížil o 41,6 mld. Kč a přispěl k poklesu míry zadlužení o 0,79 p. b., zatímco vliv rostoucího HDP byl 0,42 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu došlo k poklesu u emitovaných cenných papírů jak meziročně (2,0 %), tak i mezičtvrtletně (4,7 %), avšak cenné papíry zůstávají dominantní složkou dluhu s podílem 89,6 %. V mezičtvrtletnímsrovnání došlo k poklesu přijatých půjček o 6,9 %, jejichž hodnota ovšem meziročně vzrostla o 30,6 mld. Kč.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.