V počátku letošního roku jsme svědky toho, že signály, které svou politikou vysílají centrální banky, mají na měny stále menší vliv. Evropská centrální banka v prosinci prodloužila trvání svého rozsáhlého programu kvantitativního uvolňování a v lednu slíbila, že na svém březnovém zasedání ohlásí další opatření poté, co se dále zvýšil tlak na ceny ropy, došlo k prudké devalvaci čínské měny a tlak na světové trhy s aktivy zvýšil obavy z deflace.
A přesto minulý týden dosáhlo euro svého nejvyššího obchodovaného kurzu za více než rok. Reakce Bank of Japan na masakr na trzích s aktivy a na obavy z deflace vyvolané prudkým zhodnocením jenu na sebe mezitím vzala podobu šokujícího snížení sazeb, které poslalo úroky do negativních 0,10 %. Ihned po rozhodnutí z 29. ledna dostal jen zabrat, ale poté vystoupal zpět na svou zatím nejvyšší úroveň.
Jedním z hlavních důvodů, proč tato opatření ECB a BoJ nedokázala vyvolat dostatečný pokles eura a jenu, je prudký pokles očekávání trhu, pokud jde o zvyšování amerických úrokových sazeb ze strany Fedu.
Nejen, že trh pravděpodobnost dalšího zvyšování sazeb po jednáních Fedu prakticky odepsal, nyní dokonce mírně sází na možné snižování sazeb. Trh s deriváty dokonce naznačuje, že někteří investoři sázejí na to, že Fed nakonec napodobí BoJ, ECB, Švýcarskou národní banku a švédskou Riksbank a pustí se do oblasti negativních sazeb. Najednou to nezní tak šíleně jako před pár týdny, jelikož guvernérka Fedu Janet Yellenová minulý týden sdělila Kongresu, že v případě, že americká ekonomika oslabí, negativní sazby „nejsou nemožné“.
Z reakce trhu na přechod BoJ na negativní úrokovou sazbu a z nedávné krize evropských bank by však mělo být naprosto jasné, že negativní úrokové sazby nepředstavují politický lék na nemoci tohoto světa.
REKLAMA
Negativní sazby mají banky odrazovat od ukládání rezerv v centrální bance a místo toho je nutit půjčovat tyto zdroje do ekonomiky. Ve skutečnosti má většina opatření s negativními sazbami za cíl stimulovat ekonomiku pomocí slabé měny. Ani to však nezafungovalo a je zde riziko vyvolání měnových válek. Dalším problémem je fakt, že negativní sazby ničí ziskovost bank a představují pohromu pro penzijní fondy a pojišťovny, které spoléhají na pozitivní výnosy, které pokryjí budoucí výdaje. Střadatel bude tváří v tvář negativním sazbám spořit o to více.
Trhy mají právo panikařit v případě, že budoucí politika bude nabízet jen další negativní sazby. Pokud skutečně míříme do nové globální recese, buď budou centrální banky muset přeladit a nalézt další inovativní postupy, nebo vyvěsit bílý prapor a poprosit vlády, aby převzaly politické otěže.
