MAKROEKONOMICKÁ PROGNÓZA KOMERČNÍ BANKY – SLABŠÍ KORUNA POMÁHÁ

Růst HDP jsme revidovali dolů, když letos i příští rok očekáváme růst o 2,3 %. Oproti naší červencové prognóze se jedná o zhoršení o 0,6 procentního bodu pro letošek a 1,0 pb v roce 2015. Důvody jsou dva: (1) revize historie ze strany ČSÚ a (2) zhoršený vývoj v zahraničí. Nicméně i když pro zbytek roku očekáváme mírnou technickou recesi v eurozóně a Německo na její hraně, česká ekonomika by se třetí recesi za posledních šest let měla vyhnout. Oproti eurozóně má Česká republika v současné době jednu výhodu, a to extrémně uvolněnou hospodářskou politiku.

Českou ekonomiku čeká v příštím roce velká fiskální expanze. Pro letošní rok sice ponecháváme náš výhled schodku státního rozpočtu ve výši 60 mld. Kč, očekávání pro příští rok jsme však revidovali na 100 mld. Kč, což je v souladu s oficiálním rozpočtovým návrhem. Předpokládáme, že fiskální impuls dosáhne v příštím roce 1,2 pb HDP a ve výsledku se projeví jak ve vyšší spotřebě domácností, tak vyšší investiční aktivitě. Kvůli snížení prognózy HDP jsme ovšem zhoršili náš výhled pro deficity veřejných financí až do roku 2018. I tak by měly předpovídané schodky i úrovně dluhu nadále vyhovovat maastrichtským kritériím.

Měnová politika je a zůstane uvolněná. Nejenže klíčová sazba ČNB se nachází na technické nule, ale ekonomiku podporuje slabá koruna již od začátku roku 2013. V listopadu 2013 navíc centrální banka vstoupila do intervenčního režimu s následným oslabením koruny o téměř 7 %. Očekáváme, že kurzový závazek bude ČNB držet až do poloviny roku 2016. Kurzový výhled pro nejbližší dvě čtvrtletí jsme posunuli ke slabším korunovým úrovním, když pro březen 2015 očekáváme kurz 27,80 CZK/EUR.

Rok od intervence se začínají projevovat první pozitivní dopady do reálné ekonomiky. Zlepšení provozní ziskovosti exportních podniků nastalo téměř okamžitě a bylo patrné již v průběhu letošního prvního čtvrtletí. Zpoždění mezi slabší korunou a vyšší domácí reálnou průmyslovou produkcí odhadujeme okolo šesti měsíců. Vyšší výroba vede k vyššímu využití výrobních faktorů a s dalším mírným zpožděním snižuje míru nezaměstnanosti, což vyvolává tlaky na vzestup mezd. Toto jsou právě pozitivní efekty slabší koruny, které jsme nejvíce zdůrazňovali a které jsou z našeho pohledu klíčové a převažují dočasně negativní dopady zhoršení reálných disponibilních příjmů domácností skrze vyšší inflaci. Ta i přes oslabení koruny zůstala velmi nízká.

Pro letošní rok jsme inflační výhled nerevidovali, pro rok 2015 se snížil. Letos stále očekáváme průměrnou inflaci ve výši 0,4 %, výhled pro příští rok jsme revidovali dolů o 0,3 procentního bodu na 0,7 %. Hlavním důvodem je očekávaný nižší růst cen potravin a pohonných hmot a pokles regulovaných cen.

^REKLAMA

Rizika prognózy jsou stále koncentrována spíše na straně horšího makroekonomického obrázku. Významné riziko představuje další možný růst geopolitických rizik (mezi nejvýznamnější riziko zde patří zavedení sankcí například na dovoz aut Ruskem, což by silně ovlivnilo automobilový sektor), delší a hlubší recese v EMU doprovázená deflací či výraznější zpomalení čínské ekonomiky.