Lepší než nákup zlata? Těžaři jsou lákavou investicí

Nulové úrokové sazby, enormní tisknutí peněz, bankroty firem, klesající rychlost oběhu peněz, vysoký státní dluh. To je reálný obrázek současnosti v USA i v jiných zemích. Podobná situace nahrává zlatu jako uchovateli hodnoty, kterému se v těžkých časech daří. Investovat nemusíte přímo do žlutého kovu, ale zajímavou alternativou mohou být společnosti, které zlato těží. Aktuální podmínky jsou pro to minimálně příhodné. Proč?

Kvůli koronaviru provedly vlády a centrální banky v mnoha zemích řadu opatření, která měla pomoci jak hospodářství, tak finančním trhům. Podpora centrálních bank je enormní a jejich cíl jasný – zabránit kolapsu finančních trhů. Jelikož je hlavní světovou rezervní měnou americký dolar, podívejme se, jakou podporu provádí právě americká centrální banka.

Základní úroková sazba byla v USA snížena na úroveň nula a na této úrovni zůstane dle analytiků minimálně po dobu dalších tří let. FED také přistoupil ke kvantitativnímu uvolňování – na finančních trzích kupuje za nově vytištěné peníze různá aktiva. V minulosti to byly především americké státní dluhopisy, ale nyní kupuje i dluhopisy firemní, aby společnostem částečně pomohl. Není se čemu divit, protože za posledních šest měsíců v USA zbankrotovalo více firem než při technologické bublině začátkem milénia a počet bankrotů se začíná vyrovnávat číslům, jakých jsme byli svědky při finanční krizi.

Masivní tisk peněz

Rotačky FEDu jedou na plné obrátky a za rok 2020 vytiskla centrální banka přibližně 75 procent objemu dolarů jako za celou svou předchozí existenci, tedy od roku 1913 až do roku 2019! A opět se není čemu divit, protože kdyby firmy bankrotovaly dál ve velkém, současná krátkodobá vysoká nezaměstnanost by se stala permanentní. Kdo by zaměstnal současné nezaměstnané, kdyby firmy padaly jako mouchy?

^REKLAMA

Peníze v ekonomice také pomaleji obíhají. Každý dolar se v ekonomice za určité časové období „otočí“ méněkrát než před krizí. Člověk nemusí být „vědátor“, aby mu bylo jasné, že ekonomika zpomalila. Ale je to další střípek do mozaiky současné situace. A přidejme další.

Vedle centrální banky se činila i americká vláda, která svými podpůrnými opatřeními zvýšila deficit rozpočtu na úroveň, která byla naposledy za druhé světové války. Proto také americký dluh dosahuje nového maxima, a to přes 25 bilionů amerických dolarů.

Těžaři profitují z těžkých časů

Nulové úrokové sazby, enormní tisknutí peněz, bankroty firem, klesající rychlost oběhu peněz, vysoký státní dluh, to jsou všechno střípky jedné mozaiky, která nám říká, že v tomto „ekonomickém mixu“ se velmi dobře vede zlatu jakožto dlouhodobému uchovateli hodnoty. Osobně nejsem zastáncem nákupu zlata ať už fyzického, nebo investičního. Nicméně vhodnou alternativou jsou firmy, které zlato těží a které z růstu jeho ceny nejvíce profitují. Existují vítězové v rámci každé krize a v současné době jedním z vítězů (vedle například technologických firem) mohou být právě těžaři zlata. A jsou i další důvody, které hrají ve prospěch tohoto sektoru.

^REKLAMA

Jedním je poměr tržní ceny těžařů k samotné ceně zlata. Tento poměr je na velmi nízké úrovni vzhledem k tomu, jak masivně se tisknou nové peníze. Současný poměr je 0,16, a když byla technologická bublina nebo finanční krize, tak tento poměr byl 0,40. Takže z historického pohledu posledních dvou krizí mají těžaři zlata prostor pro růst.

Dalším důvodem je skutečnost, že těžaři jsou podhodnoceným sektorem. Například poměr tržní ceny k provoznímu zisku je o 15 procent níže než stejný poměr u akciového indexu S&P 500. A to mluvíme o sektoru, který by se naopak měl za současných podmínek obchodovat s prémií a ne s diskontem vůči trhu jako celku. Navíc těžaři si prošli ozdravným procesem, kdy v letech 2011 až 2016 snižovali své zadlužení, čímž se dostali z pohledu dluhu do daleko lepšího postavení než akciový index S&P 500. Těžaři tím zlepšili své hospodářské ukazatele, a to především na úrovni free cash flow, provozní marže a zisku. Jsou tedy připraveni z pohledu účetních výkazů na horší časy a paradoxem je, že v horších časech prosperují, protože tehdy obecně cena zlata roste.

A posledním střípkem, respektive třešničkou na dortu, je skutečnost, že tržní kapitalizace celého sektoru je titěrná – 260 miliard amerických dolarů, což je přibližně 1 procento celkového amerického vládního dluhu, přesněji vydaných amerických vládních dluhopisů. A co se může stát s cenou těžařů zlata, když část investorů (klidně i pouze 1 procento investorů) přesune své finance z amerických dluhopisů do tohoto sektoru?

Michal Valentík, člen investičního výboru společnosti Broker Trust