Index bezpečí 2026: Češi se cítí nejbezpečněji za čtyři roky

„V Česku převládá racionální až opatrný přístup k rizikům, což je charakteristické pro více než osm z deseti lidí. Zajímavé je, že míra bezpečí v Česku je zatím nejvyšší za celou dobu sledování, které provádíme od roku 2023, a to i přes aktuální geopolitická rizika nebo horké léto se suchem. Tři čtvrtiny dotazovaných spoléhají na pojištění alespoň v některých situacích, což nás těší,“ říká generální ředitel ČSOB Pojišťovny Jiří Střelický. 

Hlavní zjištění letošního ročníku

• Pocit bezpečí mírně roste. Celkový index dosáhl 54,1 bodu ze 100, oproti loňsku se zvýšil o 0,4 bodu.
• Nejvyšší hodnoty vidíme u ztráty bydlení (60,3) a zničení či poškození majetku (55 bodů). Nejnižší hodnoty mají oblasti vážného ohrožení zdraví (51,4 bodu) a značné finanční újmy (51,5).
• Duševní zdraví hodnotí špatně 16 % dospělých a pětina mladých do 25 let. U mladých jde o zlepšení o 11procentních bodů oproti roku 2024.
• Ženy vnímají dopady rizik výrazněji než muži. Častěji také podnikají kroky na ochranu duševního zdraví. Třetina žen oproti čtvrtině mužů.
• Regionální žebříček vede Královéhradecký kraj (58,4 bodu). Poslední je sousední Pardubický kraj (52,4), rozdíl činí šest bodů.
• Na pojištění spoléhají tři čtvrtiny dotázaných. Nejčastěji jsou pojištěni proti živelním katastrofám (66 %), vykradení domu či bytu a dopravním nehodám (shodně 62 %)
• Méně rozšířené je pojištění internetových rizik a ztráty zaměstnání. Proti zcizení peněz přes internet je pojištěno 30 % lidí, proti napadení soukromí 27 % a proti ztrátě zaměstnání 21 %.

Zdraví zůstává hlavní starostí, největší jistotu mají lidé v bydlení

Vážné zdravotní komplikace Češi považují za závažnou a současně poměrně reálnou hrozbu. Většina se jim snaží předcházet a 59 % dotázaných uvádí, že je nějakým způsobem chráněno pro případ vážného ohrožení či poškození zdraví. Loni to bylo 56 %. Pojištění vážné nemoci s následky má stejně jako před rokem přibližně polovina respondentů.

Index bezpečí v oblasti zdraví meziročně vzrostl z 50,2 na 51,4 bodu, přesto zůstává nejnižší ze sledovaných oblastí. Těsně za ním následují značná finanční újma a ztráta pravidelného příjmu. Právě před následky výpadku příjmu se přitom lidé chrání méně.

Zdroj: ČSOB Pojišťovna a STEM/MARK, Index bezpečí 2026. Stupnice od 0 do 100; vyšší hodnota znamená vyšší míru bezpečí.

Největší jistotu mají lidé v oblasti bydlení, kde index meziročně vzrostl o 0,4 bodu na 60,3. Případná ztráta domova by však podle odpovědí nejvýrazněji zasáhla nejmladší respondenty do 25 let a studenty. Za pravděpodobnější ji považují lidé, kteří nemají vlastní byt nebo rodinný dům.

„Bydlení je oblastí, ve které lidé pociťují největší jistotu. V souhrnu vnímané pravděpodobnosti ztráty bydlení, jejích dopadů a vlastního zabezpečení dosahuje ze všech sledovaných oblastí nejvyšší hodnoty indexu. Tento výsledek se navíc opakuje a pocit bezpečí v oblasti bydlení se oproti loňsku ještě mírně zvýšil,“ vysvětluje Petr Gajdušek, expert na finanční výzkum agentury STEM/MARK.

Duševní zdraví zasahuje i do rozhodování o práci

Špatně nebo velmi špatně hodnotí své duševní zdraví 16 % dospělých. Mezi mladými ve věku 18 až 25 let je to pětina, o 11procentních bodů méně než v roce 2024. Přesto mladí nadále hodnotí svůj stav hůře než dospělá populace jako celek. Celkové výsledky výzkumu duševního zdraví se od roku 2024 výrazně neliší.
Za největší hrozby pro duševní zdraví lidé považují neštěstí v rodině a vážné ohrožení či poškození zdraví. Muži svůj psychický stav hodnotí o něco příznivěji, ženy se však lépe orientují v možnostech pomoci a častěji podnikají kroky k jeho ochraně.

Pro 45 % respondentů je špatné duševní zdraví důvodem k odchodu ze zaměstnání. Mezi mladými do 25 let jsou to tři pětiny. Proti výpadku příjmu v případě ohrožení duševního zdraví by se určitě pojistilo 6 % dotázaných, 2 % dotázaných uvádějí, že takové pojištění již mají.

„Duševní zdraví je pro lidi také pracovním a finančním tématem. Zejména mladí dávají najevo, že by kvůli psychickým potížím zvažovali odchod ze zaměstnání. Vedle dostupné pomoci a prevence je proto důležité myslet i na to, jak by domácnost zvládla případný výpadek příjmu,“ říká Jiří Střelický z ČSOB Pojišťovny.

Ženy vnímají dopady rizik výrazněji, zkušenosti se liší i podle věku

Ženy hodnotí možné dopady všech sledovaných negativních událostí na svůj život výrazněji než muži. Muži naopak častěji uvádějí zkušenost s úrazem, dopravní nehodou nebo vykradením auta. Lidé ve věku 26 až 40 let považují za pravděpodobnější ztrátu bydlení, pravidelného příjmu, finanční újmu nebo ohrožení duševního zdraví. Častěji také podnikají kroky proti ztrátě příjmu a mají častěji zkušenost s napadením soukromí či zcizením peněz přes internet. Vážnou nemoc s následky častěji prodělali respondenti ve věku 56 let a více, opakované úrazy naopak častěji uvádějí mladí do 25 let.

Dva sousední kraje, šestibodový rozdíl

Nejbezpečněji se stejně jako loni cítí obyvatelé Královéhradeckého kraje, kde index dosáhl 58,4 bodu. Následují Vysočina a Zlínský kraj, oba s 55,4 bodu. Poslední je sousední Pardubický kraj s 52,4 bodu, který se z loňského třetího místa přesunul na konec žebříčku.

Zatímco celorepublikový výsledek zůstává podobný, některé regionální hodnoty se změnily více. V Pardubickém kraji index klesl o 2,7 bodu, v Praze o 2,4 bodu na 53,7. Naopak loni poslední Plzeňský kraj si polepšil o 2,9 bodu na 53,0. Nejnižší pocit bezpečí se v jednotlivých krajích pojí se zdravím, finanční újmou nebo ztrátou příjmu.

Pojištění je oporou pro tři čtvrtiny lidí, rozsah ochrany souvisí s příjmem

V populaci převládá racionální až opatrný přístup k rizikům. Více než polovina dotázaných přizpůsobuje prevenci míře hrozby, další přibližně čtvrtina se připravuje i na nejhorší scénáře. Na pomoc pojištění alespoň v některých situacích spoléhají tři čtvrtiny respondentů, zatímco loni šlo o téměř sedm z deseti. Čtvrtina dosud neřešila událost, při které by pojištění potřebovala nebo jí mohlo pomoci. Častěji jde o mladé do 25 let.

Nejrozšířenější zůstává pojištění proti živelním katastrofám, které má 66 % dotázaných, meziročně o jeden procentní bod více. Pojištění proti dopravním nehodám vzrostlo z 60 na 62 %, proti vykradení domu či bytu zůstává na 62 %. Stále platí, že podstatně méně lidí je pojištěno proti zcizení peněz přes internet (30 %), napadení soukromí prostřednictvím internetu (27 %) nebo ztrátě zaměstnání (21 %).

Lidé s vyššími příjmy mají pojištěno více rizik a častěji považují svou ochranu za dostatečnou. Absence pojištění je výrazně častější u respondentů bez maturity. Největší důvěru mají pojištěnci v cestovní pojištění, pojištění odpovědnosti a pojištění spojená se živelní katastrofou či dopravní nehodou. Nejnižší naopak u internetových rizik a ztráty zaměstnání.

„Vedle toho, čeho se lidé obávají, je podstatné i to, jak jsou připraveni zvládnout následky nepříznivé události. Potřeby rodiny s dětmi, mladého člověka na začátku pracovní dráhy nebo seniora se liší. Smyslem pojištění je nabídnout ochranu, která odpovídá konkrétní životní situaci a pomůže udržet finanční stabilitu domácnosti,“ doplňuje Jiří Střelický z ČSOB Pojišťovny.