Hospodářská komora vyzve k boji proti německé minimální mzdě i další evropské komory

„Budeme se snažit zesílit hlas a vyvinovat silnější apel na Evropskou unii, aby proti diskriminaci českých, slovenských, polských a maďarských dopravců a maskované ochraně německého pracovního trhu, zasáhla,“ vysvětluje viceprezidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková, která na zasedání EUROCHAMBERS představí nesouhlasné stanovisko hospodářských komor z Visegrádské čtyřky k uplatňování německého zákona o minimální mzdě. Zároveň vyzve i další komory, aby iniciativu podpořily a ke společné výzvě se přidaly.

Samotná Evropská komise problematičnost německého opatření vnímá a před několika dny s Německem zahájila proceduru pro porušení práva EU. 

Zavedením minimální mzdy v Německu trpí zejména dopravní společnosti, které do Německa jezdí, nebo územím Německa pouze projíždějí. V důsledku je zákon aplikován i na dopravce a jejich zaměstnance a to kromě přepravy po území Německa (tzv. kabotáže) i na cílovou dopravu, kdy je v Německu nakládka či vykládka, ale i na tranzitní dopravu.

Například čeští dopravci jsou tak nuceni svým tuzemským zaměstnancům po překročení hranice s Německem vyplatit mzdy ve výši nejméně 8,5 eur / hod. 

„Podle našeho názoru se jedná jednoznačně o postup proti základním principům EU o volném trhu, volné soutěži a volném pohybu osob a služeb. Při přistoupení „nových“ zemí do EU byla rozdílná mzdová úroveň pokládána za přirozený stav snižující náklady nových zemí, a tudíž za jeden z důležitých prvků hospodářské konvergence v rámci EU. Německé opatření naopak zapadá do současné tendence k rostoucímu protekcionismu a úpadku soudržnosti v rámci EU. Nebezpečné je především to, že pokud MiLoG v této podobě Německo obhájí, lze očekávat řetězovou reakci v dalších „starých“ zemích, jako je například Belgie nebo Dánsko,“ upozorňuje právní expert Petr Valenta z Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory.

^REKLAMA

Dalším efektem zákona je obrovský nárůst byrokracie ohlašovací a kontrolní povinnosti. Ta dolehne na dopravce zvýšenými náklady, a to v rozporu s evropským principem „smart regulation“. Zákon a prováděcí nařízení totiž ukládají dopravcům mít také k dispozici záznamy týkající se pracovní doby a vyplácené mzdy (povinnost záznamů, §17) a ohlašovat v německém jazyce německým úřadům určité skutečnosti před vysláním jejich zaměstnanců k výkonu práce na území Německa (povinnost ohlašovací, §16).