Pondělí 20. května. Svátek má Zbyšek.

Evropské banky nechtějí 58 milionů lidí. Pomůže jim směrnice a předplacené služby

Banky 28.01.2014 | 14:07 0 Komentářů

Bez peněz do hospody nelez, říká se. Jenže hospodská zařízení zůstala jedním z mála míst, kde je hotovost vítána. A tu si stejně většina lidí vybere z bankomatu. Bankovní služby zkrátka nahradily peníze uschované pod matrací nebo rodinné úspory ukryté v krabici od bot.

Na světě přitom přibývá lidí, kteří do tohoto modelu nedokážou nebo nechtějí zapadnout. V České republice a na Slovensku je to 12 procent dospělé populace, v celé Evropské unii odhadem až 58 milionů lidí. Problém už začala řešit i Evropská unie – podle nové směrnice bude moct mít od roku 2016 základní účet u banky i bezdomovec. Jestli to ale zvýší podíl lidí zapojených do bankovních služeb, není jisté.

Bankovní účty se staly součástí našeho každodenního života. Přijímání plateb, nákupy, uložení peněz, výběr hotovosti, placení účtů… Kdo dnes nemá alespoň základní bankovní účet, jako by nebyl. Přitom podle odhadů nemá v Evropské unii účet u banky nejméně 58 milionů spotřebitelů starších patnácti let.

„Populace bez bankovního účtu v Evropě stále roste. Banky se bojí rizika nesolventních zákazníků, jejich kritéria jsou stále náročnější a služby méně a méně dostupné,“ popsal Nikolay Rozhok ředitel české pobočky systému mezinárodních převodů peněz MoneyPolo.

Podle průzkumu společnosti GfK bankovní služby stále nevyužívá více než 12 procent Čechů a Slováků starších patnácti let. Jde zejména o studenty, mladé lidi bez zaměstnání a důchodce. Je to přitom v porovnání se zeměmi střední a východní Evropy výrazně lepší podíl. Nejvíce lidí bez bankovního účtu v Evropské unii žije v Rumunsku a Bulharsku (kolem 50 procent).

Celosvětově nemá bankovní účet více než 2,5 miliardy lidí, kteří žijí především v rozvojových zemích. Nejen kvůli chudobě, ale také kvůli velkým vzdálenostem do nejbližší banky či administrativě.

Jedno ale mají lidé bez bankovního účtu společné. „Jsou zcela vyloučení, jak společensky tak finančně,“ říká Nikolay Rozhok. Důvodů, proč nemají bankovní účet, je několik. „Jsou to například lidé, kteří pracují na zakázky nebo sezónně, a nemají tak stálý příjem, lidé, kteří nejsou zcela finančně vzdělaní, cizinci nebo stále narůstající skupina lidí, kteří bankám zkrátka už nevěří,“ popsal Rozhok. Problémem je pak podle něj i související kriminalita. „Celá výplata v peněžence nebo úspory v krabici jsou velkými lákadly pro zloděje,“ dodal.

Na problém už upozornila i Evropská unie. Nelíbí se ji nepřehlednost nejrůznějších bankovních poplatků, složitosti a problémy, které čekají zákazníka, jež se rozhodne změnit bankovní instituci, a právě dostupnost služeb, zejména pro chudé lidi a cizince. Právě proto europoslanci koncem roku odsouhlasili návrh nové legislativy, která umožní všem lidem s legálním pobytem v Evropské unii otevřít si základní platební účet bez ohledu na místo pobytu, finanční situaci či úvěrovou historii.

 „Nemá-li člověk v dnešní době přístup k základnímu bankovnímu účtu, znamená to pro něj obtížnější a nákladnější každodenní život.  Návrh konečně všem evropským občanům zajistí přístup k základnímu bankovnímu účtu a umožní jim plně se zapojit do společnosti, ve které žijí, a využívat výhod jednotného trhu,“ uvedl komisař pro vnitřní trh a služby Michal Barnier.

Žádná banka tak v budoucnu nebude moci odmítnout žádného žadatele o běžný účet, ať už jde o bezdomovce nebo obyvatele jiného státu.

„Nikdo však nebude nutit například seniory, kteří jsou velmi často zvyklí používat pouze hotovost, otevírat si účet v bance. Jedná se o právo, nikoli povinnost,“ vysvětlila europoslankyně Olga Sehnalová.

Návrh podle ní uvítají zejména studenti, ale i lidé stěhující se za prací zahraničí, kteří se dosud potýkali s problémy při otevření bankovního účtu ve své nové hostitelské zemi. „Banky po nich totiž často vyžadovaly potvrzení o trvalém pobytu a zaměstnanecký poměr v daném státě,“ dodala europoslankyně.  Podle návrhu si evropští spotřebitelé budou moci zřídit účet v zemi, ve které sídlí poskytovatel platebních služeb, aniž by zde měli trvalý pobyt.

Banky po krizi některým Američanům nevěří. 60 milionům lidí neotevřelo účet 

Směrnice nyní poputuje na jednání Rady. Jakmile ji schválí i členské státy, měla by začít platit do dvou let. Jestli ale pomůže zvýšit zapojení populace do bankovních služeb, není jisté.

„V Evropské unii žije 33 milionů lidí, kteří pochází z jiných zemí, a tento počet dále narůstá. Právě cizinci jsou mezi populací bez bankovních účtů jednou z nejvýznamnějších skupin. Navíc narůstá počet lidí bez vzdělání, kteří se nejsou schopni s administrativními nároky bank vypořádat, i počet lidí, kteří bankám nevěří,“ míní Nikolay Rozhok.

V budoucnu tak podle něj budou stále větší prostor dostávat systémy peněžních převodů. Jde o alternativu pro bankovní instituce a řešení pro ty, kteří trpí finančním vyloučením. Je totiž jedno, jaký má zákazník příjem nebo odkud pochází.

Kromě zasílání hotovosti jsou podle Rozhoka řešením pro finančně vyloučené zákazníky také předplacené služby. „Předplacené karty jsou celosvětovým trendem. Dnes dokonce dokážou v mnoha funkcích nahradit banku. Může na ně jít celá výplata, umožňují také elektronické platby nebo třeba výběry z bankomatu,“ doplnil Rozhok.

Předplacené karty jsou stále častěji využívané jak v rozvojových zemích, tak například ve Spojených státech. V zemích, které nemají dostatečně rozvinutou infrastrukturu, některé vlády dokonce předplacené služby preferují. Je to levnější, rychlejší a bezpečnější způsob než například šeky nebo hotovost. Ve Spojených státech jsou předplacené karty zase častým dárkem k narozeninám nebo Vánocům i způsobem, jakým rodiče kontrolují finance svých dětí. Zároveň ale slouží také jako alternativa bankovním službám pro Američany, kteří v důsledku finanční krize ztratili v očích bank svou spolehlivost. Těch je nyní ve Spojených státech přes 60 milionů.

Předplacené služby, běžné v západních zemích, můžou od léta využívat i Češi. Jako první tuto novinku spustí právě britská společnost MoneyPolo.

Polovina světa bez účtu

53 % světové dospělé populace nevyužívá bankovních služeb, konkrétně:

  • 80 % populace v Subsaharské Africe
  • 67 % populace na Středním východě
  • 65 % populace v Latinské Americe
  • 59 % populace ve východní a jihovýchodní Asii
  • 49 % populace ve východní Evropě a střední Asii
  • 8 % populace v zemích OECD (patří sem i ČR)

Zdroj: Financial Access Initiative

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

18 + seven =