Čtvrtek 04. března. Svátek má Stela.

EKONOMICKÁ PROGNÓZA KOMERČNÍ BANKY: NA CESTĚ ZE SLZAVÉHO ÚDOLÍ

Vývoj ekonomiky 28.01.2021 | 14:51 0 Komentářů

Vakcinace je příslibem návratu k normálnímu nejenom ekonomickému životu ve druhé polovině letošního roku. Nicméně vstup do roku 2021 se stále nese ve znamení výrazně nepříznivé pandemické situace a uzavření významných sektorů služeb. Obáváme se, že restrikce se budou uvolňovat pomalejším tempem, návrat k normálnímu a společenskému i ekonomickému životu očekáváme až s příchodem letních měsíců.

Katastrofické ekonomické scénáře varující opřed dvouciferným poklesem za rok 2020 se naštěstí nenaplnily. I když pandemická situace v závěru roku u nás patřila k nejhorším na světě, tuzemské hospodářství nezkolabovalo. Naopak se ukázalo, že sektory, které vláda nechala dýchat, typicky průmysl, se již s koncem roku vracely na předpandemické úrovně. „Český proexportně zaměřený průmysl jednoznačně profitoval ze silné zahraniční poptávky a na rozdíl od jara rovněž z otevřených hranic,“ zdůvodňuje lepší data konce loňského roku hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Pandemie uvrhla českou ekonomiku do historicky nejhlubší recese, loňský pokles odhadujeme na 6 %. Oproti předchozí prognóze se ale jedná o zlepšení z původních -7,6 %. To na druhou stranu představuje vyšší statistickou základnu pro letošní rok. V kombinaci s aktuálně zavřenou částí ekonomiky jsme tak vyhlídky pro letošní rok přehodnotili mírně dolů. I tak ale letos česká ekonomika poroste, a to tempem 2,6 %. Pokud bych měl parafrázovat hodnocení ekonomiky guvernérem ČNB J. Rusnokem, podle naší prognózy jsme na cestě ze slzavého údolí, letní měsíce by již opravdu mohly být zalité sluncem“, dokresluje obrázek Jan Vejmělek. Rizikem celé prognózy je případný neúspěch vakcinace.

Hospodářské politiky budou hrát klíčovou roli i nadále. V loňském roce jsme byli svědky výrazného uvolnění měnové politiky, včetně podpory na udržení finanční stability. Uvolněnou politiku bude centrální banka držet i po většinu letošního roku. „V jeho závěru ale očekáváme první zvýšení úrokových sazeb, které zahájí proces postupné normalizace měnové politiky v průběhu let 2022 a 2023“, odhaluje ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Druhá půle letošního roku by už totiž měla nabídnout hmatatelné výsledky zlepšující se ekonomické situace a vyřešeny by už měly být i hlavní nejistoty spočívající v dalším vývoji pandemie a také spotřebitelských cen. „Čekáme, že inflace v roce 2021 zpomalí mírně pod dvouprocentní inflační cíl ČNB, a to díky levnějším potravinám, oslabené domácí poptávce a nižším dovozním cenám“, říká ekonom Michal Brožka.“ V dalších letech by se inflace podle něj měla držet blízko 2 %.

Významně pozitivně k loňskému výsledku přispěla i fiskální politika působením automatických stabilizátorů které doplnily aktivními nástroji na podporu korporátního sektoru, jako například státní garance úvěrů prostřednictvím COVID programů. Na straně disponibilních příjmů domácností sehrály významnou roli jednotlivé verze programu Antivirus, díky kterým se podařilo výrazně zpomalit nárůst nezaměstnanosti. Letošní rok spotřebu domácností významně podpoří efekt rouškového pro důchodce z konce loňského roku a snížení daní z příjmu fyzických osob v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy. „Podle našich výpočtů by vyšší důchody měly vést k dočasnému nárůstu spotřeby domácností o necelá 2 %, v případě nižších daní pak k déletrvajícímu zvýšení až o 3,4 %.“, kvantifikuje pozitivní dopad Martin Gürtler. Investiční aktivita pak bude postupně podporována penězi z fondu obnovy. „Díky němu přiteče v novém programovém období z fondů EU dokonce ještě více peněz než v tom minulém“, dodává Jana Steckerová.

Odvrácenou stranou fiskální expanze je její dopad do hospodaření s veřejnými financemi. Veřejné finance skončily v loni s historicky rekordním deficitem a pro letošek očekáváme jeho další nárůst. Na druhou stranu tento trend je společný pro celou Evropskou unii a Česká republika zůstává na lepší straně lodi. Pro další roky však bude klíčová míra konsolidace veřejných financí, nad kterou stále visí otazník“, hodnotí obrázek tuzemských veřejných financí stratég Komerční banky František Táborský.

Koruně v závěru minulého roku významně pomohla překvapivě odvážná prognóza ČNB. Její chování podle nás bude klíčovým faktorem i v letošním roce. Rostoucí šance na první zvýšení úrokových sazeb centrální banky v závěru tohoto roku budou s předstihem podporovat korunu v dalším posunu k silnějším úrovním. „S letošním tempem posilování 4 % by se pak měla v závěru roku pohybovat na úrovni 25,20 CZK/EUR. Po dvou letech by se tak měla vrátit téměř na před pandemické úrovně“ prognózuje František Táborský.

Hlavní ekonomické proměnné      
  2019 2020 2021
HDP (reálný růst, y/y v %) 2,2 -6,0 2,6
Spotřeba domácností (reálný růst, y/y v %) 2,9 -4,8 2,8
Fixní investice (reálný růst, y/y v %) 2,2 -8,6 0,6
Zahraniční obchod (mld. CZK) 145,7 179,7 153,1
Průmyslová výroba (reálný růst, y/y v %) -0,1 -7,5 9,8
Maloobchodní tržby (reálný růst, y/y v %) 4,9 -0,9 1,2
Mzdy (nominální růst, y/y v %) 6,4 3,4 3,0
Podíl nezaměstnaných (MPSV, průměr, v %) 2,8 3,6 4,3
Inflace (průměr, v %) 2,8 3,2 1,8
3M PRIBOR (průměr) 2,1 0,9 0,4
2W Repo (průměr) 1,9 0,8 0,3
EUR/CZK (průměr) 25,7 26,5 25,6

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

 

Jan Vejmělek

Hlavní ekonom Komerční banky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.