Úterý 17. září. Svátek má Naděžda.

Čína se zadlužila dříve, než zbohatla

Makro 24.07.2014 | 16:39 0 Komentářů

Britské bance Standard Charted a jejímu týmu analytiků se podařil zajímavý kousek, a to spočítat celkové zadlužení některých zemí včetně Číny. Pod celkovým zadlužením se rozumí státní dluh, soukromý dluh a dluh samospráv. S daty druhé největší ekonomiky se pracuje velmi složitě, protože jsou těžce přístupná a lze jenom mlhavě odhadovat, nakolik se dá spolehnout na informace státního statistického úřadu.

Čína je rovněž známa tím, že velkou část jejího zadlužení tvoří dluh místních samospráv a ne samotné vlády, což podtrhuje náročnost získávání dat. Standartd Charted odhaduje celkovou výši dluhu země na 2,5 násobek ročního HDP, resp. podíl dluhu na HDP tvoří 250 procent. Pro srovnání v roce 2008, kdy se datuje začátek finanční krize v USA, se celkový dluh podílel na HDP 148 procenty. Na jedné straně lze argumentovat, že výše HDP v absolutních číslech, s níž se hodnota dluhu poměřuje, od roku 2008 klesá, čímž podíl při stále velikosti dluhu přirozeně roste. Nicméně nárůst zadlužení země je natolik rychlý, že ho nelze omluvit jenom nižší výkonnosti ekonomiky.

Čínu předstihují ve výši zadlužení jenom rozvinuté země. Například v Japonsku tvoří podíl celkového dluhu na HDP podle Standard Charted cca 415 procent HDP, ve Španělsku cca 300 procent, ve Velká Británii cca 277 procent, v USA cca 260 procent. Avšak co se týče rozvojových zemí, mezi něž se řadí i Čína, je obvyklá výše zadlužení mnohem nižší. Například Indie dosahuje podíl celkového dluhu na HDP kolem 120 procent. Čína se tak zadlužila dříve, než zbohatla. 

Výsledek čínského zadlužování lze pozorovat napříč vícerými oblastmi. Od volných apartmánů určených k bydlení, k přebytečné výrobní kapacitě v ocelářství, při produkci solárních panelů nebo cementu. Zajímavým faktem studie také je, že dynamika růstu zadlužení hlavně letos výrazně roste. Zatímco v loňském roce se zadlužení země zvýšilo o 20 procent, letos jenom za prvních 6 měsíců stihlo poskočit o 17 procent. Takovéto tempo poukazuje na problematičnost odstavení ekonomiky od úvěrů. Vláda tak místo řízeného poklesu zadlužení povolila dluhům stoupat, protože se bojí zpomalení růstu HDP hlavně ze strany nižší aktivity nemovitostního trhu.  Realitní trh je pro ekonomiku klíčový, poněvadž se podílí na HDP až 16 procenty. Jedinou pozitivní zprávou na tom všem je, že dluh je z velké částí financován domácími zdroji. Většina domácích finančních institucí jakožto i velkých korporací, jež jsou v roli hlavních věřitelů, jsou stále v rukou státu, který může rozhodnout o prodloužení nebo odložení splátek. I když zahraniční financování roste, tak tvoří jenom kolem 10 procent HDP. Studie opět jednou poukazuje na křehkost hospodářství druhé největší ekonomiky světa a podtrhává obavy ohledně síly a budoucnosti druhé největší ekonomiky světa.

Michala Moravcová, analytik finančních trhů Bossa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.