Úterý 20. dubna. Svátek má Marcela.

„Chtěla bych děti nejen učit, ale také je vychovávat…“

Banky ČSOB 09.10.2014 | 14:07 0 Komentářů

Kromě bratra má ještě další čtyři sourozence. Ti sice nejsou vlastní, ale nedělá v tom rozdíl. Charizmatické černovlásce Alžbětě Ejemové je 19 let, ráda sportuje, v zimě si přivydělává jako lyžařská a snowboardová instruktorka. Na sjezdovky to nemá daleko, její osmičlenná rodina žije v Podkrkonoší. Začala studovat učitelství pro první stupeň ZŠ na Univerzitě Hradec Králové.

Život v pěstounské rodině Bety inspiroval a obohatil v pohledu na ostatní a naučil ji vzájemné toleranci.Na sestrách a bráchovi vidím, jak velký vliv má na člověka rodina a že spousta problémů může plynout právě ze smutného dětství. Myslím, že také díky tomu jsem se naučila přijímat ostatní lidi takové, jací jsou, a nesoudit je, i když jsou někdy zvláštní. Nikdy přeci nevíme, s jakými problémy se kdo potýká,“ vysvětluje živá brunetka. 

Rodiče nemají na rozhazování a pro děti ze sociálně slabších rodin to nemusí být ve škole vždy jednoduché. „U nás v rodině se vždycky šetřilo na oblečení, a tak ho mám spoustu ze sekáčů. Když jsem to přiznala před děvčaty, nejednou se mi dostalo úšklebku a nějaké poznámky, že by to po nikom nenosily,“ svěřuje se Alžběta. O nic vážného se ale nejednalo. 

Učitelství chce studovat především proto, že má kladný vztah k dětem a chtěla by jim být víc než jen neosobní učitelkou. „Studuji učitelství pro 1. stupeň ZŠ. V dnešní době je spousta rozbitých rodin, a kvůli tomu i spousta zraněných dětí, kterým chybí ženský vzor, maminčina láska a příjemné prostředí. Myslím, že jedním ze zdravých náhradních vzorů je právě učitelka ve škole. Chtěla bych děti tedy nejen učit, ale také je vychovávat a být jim „druhou mámou“. Myslím, že mám vůdčí a organizační schopnosti a umím jednat s lidmi. Práce s dětmi mě baví a budu se snažit, aby to i děti bavilo se mnou,“ vysvětluje Alžběta svůj pohled na svou budoucí profesi.

Stipendium jí pomůže, aby se její přání, stát se dobrou učitelkou, splnilo: „Bydlení mi zaplatí rodiče a díky Fondu vzdělání Výboru dobré vůle si budu moct dovolit jíst zdravé jídlo a jezdit domů na víkendy. Další své útraty si snad budu schopná pokrýt z brigád, jako je například hlídání různých dětí, doučování či práce v lyžařské škole.“
Bety připouští, že bez stipendia by její studium bylo mnohem obtížnější, možná by došlo i na noční služby v supermarketu. Přitom je přesvědčená, že právě vzdělání otvírá mladému člověku dveře do dalšího života. 

„Vždycky jsem chtěla jít na vysokou školu, prohlubovat a rozšiřovat své znalosti, rozvíjet se a mít širší pohled na svět. Šance získat kvalifikaci pro práci učitelky je skvělá, stejně jako pomáhat dalším lidem se vzděláváním a rozvíjením se. Může to znít namyšleně, ale myslím, že by mě byla škoda například někde v kuchyni nebo za kasou. Popravdě si vůbec neumím představit skončit se studiem po střední škole a nejít na vysokou,“ nenechává nikoho na pochybách, že to nemyslí se studiem na univerzitě vážně. 

Zajímavostí je, že stipendium z Fondu vzdělání dříve dostal i její bratr Matouš. „Bratrovi to moc přeji a jsem šťastná, že jsem uspěla také. Příjemně mě to překvapilo a udělalo velkou radost! Cítím vděčnost lidem z Výboru dobré vůle, svým rozhodnutím mi rozhodně usnadňují a zpříjemňují život.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.