Česká republika si aktuálně půjčuje lépe než Německo, ale pořád bojuje s korupcí a vládními regulacemi

Z hlediska makroekonomické stability se podmínky pro pokračující konvergenci České republiky směrem k hospodářské úrovni starých zemí Evropské unie v zásadě podařilo splnit. Stále se však potýkáme s řadou překážek, které tento proces v minulosti významnou měrou zpomalovaly. Podle aktuální zprávy o globální konkurenceschopnosti z dílny Světového ekonomického fóra patří mezi nejpalčivější problém České republiky z hlediska podmínek pro podnikání vysoká míra korupce. Podle světového žebříčku, který každoročně zveřejňuje Transparency International, náležela České republice z hlediska vnímání korupce ve veřejném sektoru v roce 2013 až 57. pozice, přičemž ze zemí Evropské unie na tom hůře než Česká republika bylo jen o jednu příčku níže postavené Slovensko, dále pak Itálie, Rumunsko, Bulharsko a Řecko.

Se stále vysokou mírou korupce souvisí i další palčivý problém, který se růstu české ekonomiky negativně projevuje. Je jím kvalitativní úroveň institucí veřejného sektoru, jmenovitě pak nadměrné břemeno vládních regulací (135. pozice ze 148 zemí v žebříčku Světového ekonomického fóra), vymahatelnost práva či upřednostňování partikulárních zájmů politických představitelů. Jako tristní v porovnání se zahraničím lze rovněž hodnotit pozici České republiky z hlediska dopadů současného nastavení daňového systému na motivaci investorů a především pak zaměstnanců, primárně těch s nízkými příjmy.  Úroveň růstu české ekonomiky bude při slabých vyhlídkách pro budoucí růst ekonomiky eurozóny, kam směřuje převážná většina našeho exportu, v příštích letech do značné míry záviset na tom, jak se budeme schopni popasovat s výše zmíněnými a jim podobnými domácími problémy. 

Není to však jen Česká republika, která stojí před velkými výzvami. Dá se říci, že všechny státy střední a východní Evropy se budou muset zaměřit na nové priority, jinak riskují, že se jejich rozvoj zastaví na průměrné úrovni a nebudou nikdy schopny dostihnout Západ. Analytici Erste Group v čele s Jurajem Kotianem identifikovali v reportu „25 let po pádu komunismu – má střední a východní Evropa stále klíč k růstu?“ tři strategické oblastí, které těmto požadavkům nejlépe odpovídají. Vlády států CEE by se měly podle nich zaměřit na investice do infrastruktury, energetickou bezpečnost a obranu a zároveň se připojit k nové vlně efektivního využívání energií. Dalším klíčem k růstu je podle analytiků Erste Group výrazné posílení sektoru informačních a komunikačních technologií. Jejich potenciál také výrazně podpoří, pokud se dokáží vypořádat s úbytkem obyvatelstva v produktivním věku.