Sobota 06. března. Svátek má Miroslav.

Asijské ekonomiky v ekonomickém růstu předbíhají Evropu, pomohlo jim rychlé zotavení z pandemie

Vývoj ekonomiky 18.02.2021 | 17:30 0 Komentářů

Zatímco Evropa stále bojuje s nejistotou z krize způsobené šířením koronaviru, asijské ekonomiky se z ní rychle zotavují. Podle expertů na asijské trhy z poradenské společnosti Moore Czech Republic získaly asijské země jako Čína, Japonsko či Jižní Korea pomyslný náskok před Evropskou unií. Hlavním důvodem je tamní výrazné, a především rychlejší zlepšení epidemické situace, které umožnilo dřívější návrat k ekonomickému růstu. Například růst čínské ekonomiky se v posledním kvartálu roku 2020 vrátil na úroveň před vypuknutím pandemie. Ekonomika EU naproti tomu v loňském roce poklesla o 6,4 %, česká ekonomika vykázala podle ČSÚ pokles o 5,6 %.

Čínská vláda v polovině ledna zveřejnila ekonomická data za celý loňský rok. Druhá největší světová ekonomika dle nominálního HDP vykazovala stabilní růst již před koronavirovou pandemií, první pokles svého HDP zaznamenala poprvé od roku 1978 až v prvním čtvrtletí roku 2020. Již ve druhém a třetím kvartálu však již vykazovala opětovné oživení a meziroční přírůstek HDP, který v posledním loňském čtvrtletí dosáhl 6,5 %. „Čínský HDP za celý loňský rok vzrostl o 2,3 % a výsledkem bylo i jeho historické překročení hranice sta bilionů juanů, tedy téměř patnácti bilionů dolarů,“ uvádí Karel Kučera, ředitel Asia Desk a partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.

Ekonomika Evropské unie loni podle údajů Eurostatu naproti tomu poklesla, a to celkem o 6,4 %, v zemích eurozóny potom dokonce o 6,8 %. S největšími meziroční poklesy HDP se v roce 2020 potýkalo Španělsko, Itálie a Francie. Česká republika si však vedla lépe než Evropská unie jako celek, její ekonomika podle Českého statistického úřadu poklesla o 5,6 %. Ve čtvrtém čtvrtletí si dokonce velmi mírně (o 0,3 %) polepšila. O něco horší výsledky vykázalo například sousední Slovensko, kde HDP pokleslo o 6 %.

Asijské ekonomiky nebrzdí tvrdá omezení

Navzdory všem očekáváním nyní asijské ekonomiky rostou ještě rychlejším tempem. Stabilní dodavatelské prostředí Číny umožňuje profitovat také jejím okolním státům. „Vedle čínské ekonomiky, která se rychle zotavila po tvrdých opatřeních, bude tento trend následovat také v Japonsku a Jižní Koreji. V těchto zemích totiž ekonomiky fungují bez podobných omezení, která se v současné době vyskytují napříč Evropou. Čínské, japonské a jihokorejské firmy díky tomu získávají v globálním měřítku výraznou ekonomickou výhodu,“ vysvětluje Karel Kučera.

Ačkoliv japonský HDP v prvních dvou kvartálech loňského roku klesal, ve třetím čtvrtletí vzrostl o 5,3 % a ve čtvrtém o 3 %. Téměř tak dosáhl úrovně jako před koronavirovou pandemií, japonská ekonomika však kvůli prvnímu pololetí vykázala ztrátu. Pokles HDP v prvním pololetí zažila i Jižní Korea, kde ale ve třetím kvartálu došlo k růstu o 2,1 % a ve čtvrtém o 1,1 %. Opět se tak tedy téměř dostala k hodnotám jako před koronavirem. Závěry loňského roku také naznačují expanzi importu a exportu na čínském trhu. Celková agregovaná hodnota dovozu a vývozu zde totiž meziročně vzrostla o 1,6 %. V asijských zemích naopak ztrácí na síle sektor turistického ruchu. „Tyto ekonomiky kromě krátkodobých výpadků poznamená hlavně propad způsobený omezením turismu. Stejně jako související posuny investic v čase, a to zejména těch mezinárodních,“ doplňuje Karel Kučera z Moore Czech Republic.

Nastartovaná Čína

Výsledky ze závěru loňského roku naznačují růst čínské ekonomiky i do budoucna. Rostl totiž například Index nákupních manažerů (PMI), který se v prosinci dostal na hodnotu 53. V tomto si ale lépe vedla Evropská unie, kde index PMI dosáhl 55,2 bodu. Maloobchodní tržby se v Číně ve čtvrtém kvartálu meziročně zvýšily o 4,6 %, v rámci online obchodování dokonce o 10,9 %. I přes tyto nárůsty se však celkový maloobchodní prodej spotřebního zboží pro rok 2020 snížil o 4 %. V Číně nicméně došlo například k větší stabilizaci míry nezaměstnanosti. Zaměstnání v Číně loni našlo téměř dvanáct milionů lidí, zatímco cílem tamních úřadů bylo dosáhnout alespoň devíti milionů nově zaměstnaných. Zatímco v čínských městských oblastech v prosinci loňského roku dosahovala míra nezaměstnanosti 5,6 %, v Evropské unii 7,5 %.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.