Švédská centrální banka je další v pořadí, která snižuje sazby a pouští se do měnových válek

Základní úroková sazba byla dnes snížena z původní hodnoty mínus 0,35 procenta na mínus 0,5 procenta. Depozitní úroková sazba, za níž si ukládají komerční banky u Riksbank přebytečné prostředky, klesla z mínus 1,1 procenta na mínus 1,25 procenta. Komerční banky si mohou od centrální banky aktuálně půjčovat peníze jenom za 0,2 procenta, dosud platily 0,4 procenta. Ačkoliv trhy částečně čekaly, že Riksbank dnes sníží sazby, předpokládaly, že úrokové sazby klesnou mírněji.

Riksbank se odvolává na inflaci, která od roku 2012 osciluje kolem nuly, nenaplňuje cíl banky, a jak ukazují prognózy, jen tak rychle se nezvedne. Nicméně nejde o nijak dramatické propady a ve srovnání se Švýcarskem se inflace drží u nuly a nepropadá se výrazněji do pásma deflace. Švédská centrální banka se svým dnešním rozhodnutím pouští do měnových válek s evropskou, švýcarskou, dánskou a japonskou centrální bankou. A to i za cenu bublající úvěrové bubliny v zemi. Ceny nemovitostí za poslední rok vzrostly o 12 procent.

Banka rovněž rozšířila svůj program kvantitativního uvolňování, když se rozhodla na finančním trhu reinvestovat příjmy ze splatných dluhopisů a kupónů. Po ohlášení rozhodnutí banky se propadla švédská koruna proti euru o 0,35 procenta a proti dolaru klesla o 0,128 procenta.

Ačkoliv to centrální banky neradi veřejně říkají, oslabování vlastní měny expanzivní měnovou politikou je pro ně jistou cestou, jak zvýšit inflaci v zemi. Slabší měna je jedním ze zdrojů inflace. Riksbank snížila úrokové sazby loni třikrát, přičemž depozitní úroková sazba klesla prvně pod nulu v červenci 2014 a základní úroková sazba v únoru 2015.

Švédské banky jako Svenska Handelsbanken, Swedbank a Nordea prohloubily ztráty a klesaly o 3,2 až 3,8 procenta poté, co švédská centrální banka snížila hlavní úrokovou sazbu.

^REKLAMA

Michala Moravcová, analytik finančních trhů @bossacz