Nejzranitelnější jsou vůči propadu ruského hospodářství sousední východoevropské země – tedy především Pobaltí, Moldávie a Bělorusko. Tyto ekonomiky mají jednak vyšší podíl vzájemného obchodu s Ruskem, současně vysoký podíl přímých zahraničních investic z Ruska a v neposlední řadě v nich žijí početné ruské menšiny, které těží (především v případě Běloruska a Moldávie) z přílivu ruských remitend.
Obchodní vazby střední Evropy na Rusko jsou o poznání nižší – hrubé exporty činí 2–5 % HDP, zatímco exporty očištěné o následné re-exporty se pohybují okolo 1 % HDP. I finanční propojení s Ruskem není pro žádnou ze zemí kritické. Výraznější otřesy by ale podle MMF mohly pociťovat v případě eskalace krize bankovní sektory v Rakousku, v Maďarsku a na Kypru, kde kombinovaná expozice vůči Rusku a Ukrajině přesahuje 5 % HDP. Expozice ale i tak pravděpodobně není dostatečně výrazná na to, aby nastartovala v těchto zemích bankovní krizi. Problémy ruských a ukrajinských poboček by ale mohly ohrozit ziskovost mateřských bank.
Sečteno, podtrženo, pokud nárůst geopolitického napětí přivodí Rusku a Ukrajině recesi, ale dodávky ruského plynu a ropy nebudou ohroženy, má se bát především východ Evropy. Ruské PMI (podnikatelská nálada) jsou v tuto chvíli hluboko pod úrovní 50 bodů a indikují na následující tři měsíce další propad hospodářství. Kombinované středoevropské PMI jsou poblíž tříletých maxim. Střední Evropa je tak nehledě na propad ruského hospodářství na začátku roku dál v pozitivním vleku sílícího německého oživení.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
