Jistý pan L. K. schovaný za všelijaké přezdívky si ze mě na různých finančních webech dělá opakovaně legraci, že kupuji akcie ztrátových firem, jako jsou Nokia, Panasonic nebo Veolia Environnement, nebo malé ztrátové biotech firmy. Prý bych se od něho měl naučit, že kupovat se mají pouze akcie firem, které vykazují růst zisků. Jenže růst zisků ještě neznamená rostoucí cenu akcií. Ztrátová firma může mnohdy přinést daleko vyšší výnos.
Akcie kvůli dividendě nebo jako spekulace na růst ceny?
Ale pojďme pěkně od začátku. Proč vůbec investujeme do akcií? Protože chceme dosáhnout výnosu. Výnosu můžeme dosáhnout buď prostřednictvím dividendy, nebo vlivem růstu ceny akcií. S klienty, kteří chtějí „lépe úročený dlouhodobý termíňák“, investujeme do diverzifikovaného portfolia dividendových akcií. Akcie firem, které vykazují relativně stabilní tržby a zisky a vyplácí větší část zisků akcionářům ve formě dividend, jsou ideální dlouhodobá konzervativní investice.
Pokud chceme dosáhnout vyššího výnosu a investorovi nevadí s tím spojené vyšší riziko ve formě větších výkyvů cen, snažíme se vyhledávat takové akcie, u kterých věříme ve výraznější růst ceny. To málokdy bývají akcie společností, které vykazují dlouhodobý růst zisků.
Co hýbe cenou akcií?
Co vlastně vede k tomu, že cena akcií určité společnosti roste? Obecná odpověď zní: „Převis poptávky nad nabídkou.“ Tak jako u ceny jakéhokoliv statku. Musíme si tedy položit další otázku. Co hýbe nabídkou a poptávkou? Proč někdy více lidí akcie kupuje a jindy je více lidí prodává?
Hybatelů je mnoho. Mohli bychom si je rozdělit na makroekonomické a mikroekonomické, neboli na faktory, které hýbou celým trhem, a na faktory, které ovlivňují akcie konkrétní firmy. Například vyšší nezaměstnanost vede k nižší spotřebě domácností a potažmo k nižšímu HDP a nižším ziskům firem v celém regionu (makroekonomické faktory). Ovšem i v takovém prostředí se může některé firmě dařit zvyšovat zisky, například díky uvedení nového produktu na trh, který je lepší než od konkurence, nebo třeba vlivem snížení provozních nákladů (mikroekonomické faktory).
Tabulka 1: Základní faktory, které ovlivňují cenu akcií
|
Makroekonomické faktory |
Mikroekonomické faktory |
|
– vývoj ekonomiky (HDP, zaměstnanost) |
– vývoj tržeb |
|
– vývoj inflace a úrokových sazeb |
– vývoj zisků |
|
– vývoj měnové zásoby |
– vývoj cashflow |
|
– vývoj zadlužení |
– vývoj zadlužení |
|
– vývoj kurzu měny |
– vývoj dividendové politiky |
|
– vývoj tendence k úsporám/spotřebě |
– vývoj nových produktů |
Zdroj: FINEZ Investment Management
Našli bychom desítky faktorů, které nějakým způsobem ovlivňují nabídku a poptávku po akciích. Klíčové je, že se ve všech případech jedná o očekávání dalšího vývoje těchto faktorů, nikoliv o aktuální stav.
Makroekonomické faktory nejsou příznivé
Ideální je, když všechny faktory hovoří pro růst. Taková situace však nastává pouze zřídka. Nyní se nacházíme v období, kdy makroekonomické faktory většinou nejsou zrovna růžové a ani u střednědobého výhledu tomu není jinak. Plošné investice typu ETF a jiných indexových produktů nejsou moudrá volba. Ziskuchtivým investorům nezbývá nic jiného, než se zaměřit na důkladnou analýzu mikroekonomické situace jednotlivých firem a aktivně vyhledávat konkrétní růstové příležitosti.
Ty však nespatřuji ve velkých firmách se stabilními tržbami a dlouhodobě rostoucími zisky. Samotný fakt, že určité společnosti rostou zisky, ještě automaticky neznamená, že poroste i cena akcií této společnosti. Pokud její zisky porostou pomaleji, než investoři dříve očekávali, cena akcií bude klesat. Aby hodnota firmy vzrostla, musí překvapit lepšími výsledky, nebo se musí zlepšit očekávání investorů. Proto si například myslím, že akcie společnosti Apple dnes už nejsou dobrou investicí, ačkoliv tato firma vykazuje uplynulých pět let obdivuhodný růst zisků a cena akcií Apple stoupla za poslední čtyři roky na šestinásobek.
Nejlepší příležitosti hledáme mezi ztrátovými firmami
Chceme-li dosáhnout vyššího výnosu spekulací na růst ceny, musíme hledat akcie firem, u kterých očekáváme lepší hospodářské výsledky, než v průměru očekává trh. Zlatou rybku lze údajně nejčastěji najít v bahnitém smradlavém rybníku. Proto si rád vybírám akcie mezi ztrátovými firmami, které podle mého názoru trh až příliš podceňuje. Možná, že takovou zlatou rybkou nakonec za pár let bude Nokia, Panasonic nebo Veolia Environnement.
Takže pane L. K., nemusíte s mou strategií souhlasit, to ale neznamená, že je špatná. Počkejme pět let a čas ukáže, zda se sázka na tyto „odvržené“ akcie vyplatí či nikoliv. Stejně tak se za pět let můžeme podívat na Vaše favority AT&T, General Electric, Pfizer, Banco Bilbao a další. Jak říká jeden známý: „Nechejme promluvit výsledky.“
Jan Traxler, privátní investiční poradce FINEZ Investment Management
