Platební bilance ČR: za listopad poměrně výrazný přebytek běžného účtu

Vývoj běžného účtu by sám o sobě hovořil pro posílení české koruny, tomu ale stojí v cestě česká centrální banka, která stráží úroveň 27 korun za euro a velmi pravděpodobně v této pozici setrvá i po celý letošní rok.

Vývoj běžného účtu platební bilance nabízí příznivý obrázek také napříč středoevropským regionem, nicméně ani forint, ani zlotý nejsou schopny posílit: to je dáno jednak nastavením měnové politiky tamních centrálních bank a v případě Polska také nejistotou finančních trhů v souvislosti s vnitropolitickým vývojem.

Přebytek běžného účtu za listopad (12,4 miliardy korun) je pozitivním překvapením. Finanční trhy čekaly saldo běžného účtu blízko nule anebo v mírném deficitu, lepší než očekávaný výsledek je dle mého názoru způsoben především výraznějším než očekávaným přebytkem zahraničního obchodu se zbožím. Za prvních jedenáct měsíců roku 2015 se přebytek běžného účtu kumulativně přehoupl před 64 miliardy korun a výsledek za celý rok 2015 může být ještě o něco lepší, orientačně v oblasti 70 miliard korun. To by znamenalo, že za celý loňský rok přebytek běžného účtu činil zhruba 1,5 % HDP: pro porovnání, v roce 2014 přebytek činil 0,6 % HDP (vyjádřeno v korunách šlo o mírně více než 26 miliard).

Při pohledu na středoevropský region lze konstatovat, že celý rok 2015 bude ve znamení mírného přebytku běžného účtu české platební bilance, výrazného přebytku v Maďarsku a nepatrného schodku v případě Polska. Jinými slovy: vývoj běžného účtu platební bilance je zdravý napříč středoevropským regionem. Z toho by teoreticky měly těžit regionální měny, tedy koruna, forint a zlotý, realita je ale komplikovanější. V případě koruny stojí v cestě posílení česká centrální banka, jež stráží úroveň 27 korun za euro. Taktéž v případě forintu hraje roli uvolňování měnové politiky tamní centrální banky: maďarská centrální banka změkčuje svou politiku nekonvenční cestou s cílem snížit tržní úrokové sazby včetně výnosů maďarských vládních dluhopisů a nižší úrokový výnos tak působí proti posílení maďarské měny. V případě Polska pak dominují vnitropolitické faktory a nejistoty spojené s obměnou vládnoucí garnitury v návaznosti na prezidentské a parlamentní volby, jež proběhly v roce 2015. Trh zároveň spekuluje na možnost snížení úroků polské centrální banky a v důsledku všech těchto faktorů polský zlotý již od loňského jara po většinu času oslabuje.

Ve všech třech případech tak platí, že ačkoliv je vývoj na běžném účtu platební bilance zdravý, tak měny neposilují, což je dáno odlivem prostředků skrze finanční účet platební bilance. Skutečnost, že národní měny neposilují, ale přichází tamním bankám v situaci velmi nízké inflace vhod. Platí to nejen o české centrální bance, která kurzový závazek explicitně přijala do svého měnově-politického režimu, ale také o situaci v Maďarsku a Polsku, kde sice žádný závazek ohledně měnového kurzu neexistuje, nicméně výraznější posilování forintu, respektive zlotého, by pro tamní centrální banky v tuto chvíli asi taktéž nebylo žádoucí.

^REKLAMA

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE