Z grafu zobrazujícího hodnoty oběživa je patrný dlouhodobý růstový trend. Za zmínku stojí stagnace oběživa v letech 1997 a 1998, která byla spojena s měnovými turbulencemi. V polovině roku 2000 se na hodnotě oběživa projevil pád Investiční a poštovní banky (zjevný nárůst výběrů hotovosti). Extrémní výběry hotovosti lze v grafu pozorovat také na konci roku 2008, po nich následovala dvouletá stagnace oběživa. Tyto jevy souvisí s finanční a navazující hospodářskou krizí.
I přesto, že dochází k rozvoji bezhotovostního placení a zavádění nových způsobů bezhotovostních plateb, růst hodnoty peněz v oběhu nebyl zatím nijak zásadně ovlivněn. Roční výroba peněz neklesá, naopak stoupá v důsledku ekonomického oživení a větší potřeby peněz. Dlouhodobě je však nepochybně menší, než kdyby neexistovaly bezhotovostní platby. Ačkoliv současný vývoj směřuje k dalšímu rozšíření bezhotovostních plateb, bude hotovost ještě dlouho důležitou součástí peněžního oběhu.
Zajímavosti:
- Od prvního dne, kdy začala platit česká měna (8. února 1993), došlo z původních 28,1 miliard Kč k nárůstu oběživa o 473,1 miliard Kč.
- Pokud bychom všechny bankovky evidované v oběhu položili podélně jednu za druhou, vznikl by se pás o délce 63 000 km (tato vzdálenost je delší, než 1,5krát kolem rovníku). Bankovky a mince položené vedle sebe by vytvořily pás o délce přes 100 000 km.
- Součet hmotnosti všech mincí, které jsou aktuálně v oběhu, je přes 8 500 tun. Tímto materiálem by se naplnilo 425 vagónů po 20 tunách.
- Oběživo dosáhlo poprvé úrovně:
- 100 miliard Kč v květnu 1995
- 200 miliard Kč v červnu 2000
- 300 miliard Kč v květnu 2006
- 400 miliard Kč v září 2011
