Ekonomové sice před nezvládnutým QE varují, ale investoři si na něj zvykli. Už i při náznacích jeho ukončení (nebo pouze omezení objemu) se na trzích objevila menší panika. Myslíte si, že bude k podobným jevům docházet častěji (s tím jak se skutečné ukončení QE bude blížit), nebo si na to investoři zkrátka zvyknou?
Obávám se, že skutečné ukončení QE bude velmi bolestivé a to pro všechny typy aktiv. Reálně si jen těžko dokážu představit, jak takové ukončení = Fed exit bude proveditelný. Trefně to někdo komentoval, že jediný exit, který Bernanke chystá, je jeho exit z čela Fedu.
Na výprodeje spojené s omezováním QE doplatily jak akcie, tak i komodity, zejména drahé kovy. Která skupina aktiv má podle vás v současné době nejzajímavější potenciál?
Nejvíce nyní věřím kratším podnikovým dluhopisům (do dvou let). Jsou relativně konzervativní investicí a zároveň vynesou víc než vklady v bankách. Akcie bych ve větší míře nakupoval až po případné větší korekci, kterou čekám s dalším omezováním QE. Do té doby bych se držel jen konzervativních dividendových titulů. Komodity a jiná reálná aktiva patří do dlouhodobého portfolia, jako pojistka proti znehodnocení peněz. Držel bych je i přes nyní obtížnější vývoj.
Je, resp. byla na akciích bublina, nebo ještě mají potenciál pro další růst?
REKLAMA
Akciové valuace jsou také ovlivněny QE, bez něj by měly být levnější. To nic nemění na faktu, že dlouhodobě mi akcie připadají jako lepší investice než státní dluhopisy.
Omezování QE souvisí se zlepšováním ekonomiky v USA, odpůrci to však tak pozitivně nevidí. Také v Evropě, a i u nás se stále mluví o krizi, resp. recesi. Někteří mají jiný názor a krize podle nich vypadá jinak. Na které straně barikády stojíte vy?
Myslím, že neprožíváme žádnou drastickou krizi, spíše jsme ve fázi jakési strnulosti, kocoviny po dluhovém mejdanu. Bohužel zbytkové nečistoty po takovém mejdanu neodchází z těla ani z ekonomiky rychle a očistný proces (snížení zadlužení) je nevyhnutelné. Nepomůže nám další dluhem financovaná spotřeba, ale jen produktivní investice, pro které musíme vytvořit co nejlepší podmínky.
Jaký je váš názor na euro, resp. měnovou unii. Myslíte si, že se dostala z nejhoršího, nebo v budoucnu reálně hrozí její rozpad?
REKLAMA
Pokud politický proces integrace nebude dále pokračovat a usne na vavřínech dočasného zklidnění, tak věřím, že s příští ekonomickou recesí se pochybnosti o udržitelnosti eura můžou vrátit.
Jak se stavíte k regulaci na finančních trzích – myslíte si, že to může vést k ochraně investorů, nebo naopak k přílišnému pocitu bezpečí, který může být nebezpečný?
Těžká otázka. Jde o hledání zlaté střední cesty, na které se dělá spousta politických kompromisů. Ideálně by se regulace myslím měla řídit maximou: Pouze nezbytné minimum, ale důsledně kontrolované.
Důchodová reforma, resp. nový druhý pilíř zatím lidi netáhne, je spíše fiaskem. Může za to levice, které jej chce zrušit, nebo lidé, kteří si stále myslí, že v důchodu se o ně nejlépe postará stát?
REKLAMA
Myslím, že hodně lidí, na rozdíl od levice, pochopilo, že průběžný důchodový systém kvůli demografickému vývoji není udržitelný. Vyhrožovat znárodněním demokraticky prosazeného (i když kompromisy pokřiveného) systému je hanebné, tím spíš, že se levice nebyla mnoho let ochotna domluvit a podílet na jakémkoli konstruktivním řešení.
Proč si myslíte, že tomu tak stále je a co bude potřeba udělat, aby se toto myšlení lidí nějak změnilo?
Bohužel politicky nepopulární kroky se zpravidla dějí, až když jsou politici zahnáni do kouta a není vyhnutí. V tomto odhodlání povýšit dlouhodobé cíle nad krátkodobý prospěch Nečasovu vládu velmi oceňuji.
Do čeho investujete vy osobně?
Splácím přednostně hypotéku, protože nemám rád dluhy. Část peněz mám v dluhopisových fondech, které spravuji. Vlastním i několik „nudných“ dividendových akcií a podíl v komoditním fondu.
Děkuji za rozhovor
