28. 07. 2026
Živly v Evropě a jejich dopad na ekonomický růst
Evropa v posledních dnech čelí jedné z nejvážnějších vln lesních požárů za poslední roky. Nejkritičtější situace panuje ve Francii a Španělsku, kde mimořádně vysoké teploty, dlouhodobé sucho a silný vítr způsobily rychlé šíření ohně. Ve Francii se požáry přiblížily až k Bordeaux a vyžádaly si evakuaci přibližně 220 tisíc obyvatel a turistů, což patří k největším evakuacím v zemi od druhé světové války. Ve Španělsku muselo své domovy opustit téměř 100 tisíc lidí. Hasiči bojují s ohněm také v Itálii, zejména na Sicílii, a zvýšené riziko požárů přetrvává i v dalších částech jižní a západní Evropy. Meteorologové očekávají další vlnu veder, která může situaci dále zhoršit.
Podle evropského systému EFFIS je od začátku roku celková plocha zasažená požáry nad dlouhodobým průměrem, přesto zatím mírně zaostává za rekordním rokem 2025. V rámci samotné Francie už ale během letoška hořelo na dvakrát větší ploše (80 tisíc hektarů, cca ¼ plochy Libereckého kraje), než byl pro první půlku roku dosavadní rekord.
Zároveň pokračuje období extrémně nízkých stavů na evropských tocích (s citelnými dopady do přepravních výkonů). Rýn v Kaubu dosáhl včera hodnoty 30 cm. Je tak už velmi blízko historickému minimu 25cm zaznamenanému v srpnu 2018.
Požáry, nízké stavy řek a podobné nepříjemnosti brzdí ekonomický růst (problémy s přepravou lidí do práce, nižší těžba dřeva v lesích, slabší turistický ruch, nižší objemy přepravy zboží po řekách, nižší výkony jaderných elektráren kvůli nemožnosti chlazení říční vodou atd.). V této souvislosti lze ale zmínit známý paradox, že takovéto události mohou mít i efekt prorůstový. Ani ne tak přes aktuální výkony hasičů (v metodice národních účtů jsou měřeny – podobně jako třeba u učitelů – nepřímo skrze výdaje na jejich platy). Spíš jde o následné dohánění výpadků v produkci a výdaje na investice (vybavení hasičů, různá protipožární opatření, opravy poškozených budov a zařízení, zvýšení splavnosti řek atd.).
Tyto dodatečné výdaje můžou urychlit růst ekonomiky, pokud budou hrazeny na dluh (nebo z dotací přicházejících ze zahraničí, například z fondů EU), takže půjde o dodatečnou poptávku. Pokud budou hrazeny z běžných příjmů, pak to bude muset být na úkor jiných výdajů, takže žádná dodatečná poptávka nevznikne (neb úměrně klesne poptávka v jiných oblastech), a HDP se v takovém případě nezvýší. Nepřízeň počasí ale každopádně vede ke zničení části veřejného nebo soukromého majetku a přírodního bohatství. I kdyby tedy následně vedla k růstu HDP, jde evidentně o ilustraci skutečnosti, že pokud růst HDP není dán růstem produktivity, sám o sobě nemusí nutně znamenat dobrou zprávu.
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
