Země střední a východní Evropy: růst či nerůst?

• Polsko se recesi vyhnulo, Česká republika, Slovensko a Ukrajina dosáhly svých minim v prvním čtvrtletí roku 2009, všechny tyto země čeká v příštím roce meziroční růst o 2-3%  
• Rumunsko, Maďarsko, Chorvatsko a Srbsko o 1-2 čtvrtletí zaostávají a v roce 2010 budou stagnovat
• Korekce nerovnováhy běžného účtu, která dříve srážela domácí poptávku, je téměř u konce
• Investice se stabilizují na nižších úrovních, následkem je budoucí potenciální průměrný růst ve výši přibližně 4,1 %

Osmička zemí střední a východní Evropy v letošním roce následovala zpomalení světového hospodářství, kdy se většina ekonomik meziročně smrskla o 5-6 %. U některých zemí se odhaduje kontrakce větší (na Ukrajině, v Rumunsku, v Maďarsku), u některých menší (v České republice), jedna země (Polsko) se recesi vyhne kompletně.  Za touto  kontrakcí stálo několik faktorů: značná korekce deficitů běžných účtů (v Rumunsku, Srbsku a na Ukrajině), klesající vývozy (v České republice, na Slovensku, v Maďarsku) a podstoupená fiskální konsolidace (letos ji uplatnilo jen Maďarsko). „Nicméně
jsme byli svědky prvních známek stabilizace v regionu, kdy došlo v České republice a na Slovensku ke zlepšení průmyslové výroby za zpomalujícího se růstu sezónně očistěné nezaměstnanosti,“ říká   Juraj Kotian, vedoucí makroanalytik pro střední a východní Evropu v Erste Group. Země s velkým deficitem běžného účtu jako Rumunsko, Maďarsko, Chorvatsko a Srbsko zaostávají v dosažení minim o 1-2 čtvrtletí. Kontrakce domácí poptávky byla mnohem silnější, přičemž byla poháněna rychlejšími korekcemi deficitu běžného účtu než se původně předpokládalo a byla zrychlena globálním snižováním zadluženosti. Vzhledem k utlumené domácí poptávce se bude deficit běžného účtu v nadcházejících dvou čtvrtletích nadále zmenšovat, což povede ke snížení potřeby externího financování. Důvěra spotřebitelů a maloobchodní tržby jsou v těchto zemích stále ještě zasaženy krizí a zlepšení situace lze dosáhnout jen stabilizací trhů práce a stabilní měnou. Posledně jmenované se již projevilo, zatímco nezaměstnanost v nadcházejících dvou až třech čtvrtletích teprve vyvrcholí.

Růst či nerůst?

Růst bude v příštím roce ovlivněn především nízkými exporty a utichajícím negativním efektem ze snižování zásob.  „Česká republika, Slovensko, Polsko a Ukrajina by měly
v příštím roce meziročně růst o přibližně 2-3%, čili hodně pod jejich potenciálem,“ předpovídá Kotian . „Země, které ještě nedosáhly svých minim, jako Maďarsko, Chorvatsko, Rumunsko a Srbsko, by měly v příštím roce vzrůst do jednoho procenta nebo by měly stagnovat, protože zotavení, které se dostaví později než v prvním čtvrtletí, není odpovídajícně zachyceno do celoročního růstu v příštím roce.“ Abychom mohli říci více o růstu po roce 2010, je mnohem zajímavější sledovat potenciální produkt. Z modelu Erste Group vyplývá, že k odstranění deficitů běžného účtu by investice musely klesnout o 5 – 40 % (nejvíce v Pobaltí) a spotřeba až do 10 % (nejméně v České republice a Polsku).

Nižší míra investic snižuje potenciální produkt v nadcházejících letech

Mimořádně vysoká míra investic (hlavně v Baltských zemích), financovaná přílivem zahraničního kapitálu, zvýšila potenciální produkt v období konjunktury –  ovšem na úkor rostoucích deficit ů běžného účtu, které vyplývaly z velkého rozdílu mezi mírou investic a mírou úspor. Když nastoupila krize, donutil nedostatek externího financování země s vysokým deficitem běžného účtu radikálně snížit investice a zvýšit úspory (snížením spotřeby), za účelem snížit poptávku po externím financování nebo dokonce snížit stávající externí dluh. Existuje relativně silná dlouhodobá  korelace mezi mírou investic a růstem HDP: Pokles investic nemá jen krátkodobý negativní efekt, ale stabilizace míry investic na nižší úrovni snižuje i potenciální produkt v následujících letech. „Výsledky jsou podobné tomu, co pozorujeme v ekonomikách zemí střední a východní Evropy,“ analyzuje dále Kotian, „pokles investic o
5 – 40 %, nejvyšší v Pobaltí, a až 10% pokles spotřeby, nejnižší v České republice a Polsku [1] “. Po úplné korekci dojde k  snížení investic z pr ůměrných 30 % HDP na asi 20 % HDP. Česká republika, Slovensko a Estonsko, země s typicky vysokou mírou národních úspor, si mohou dovolit nejvyšší investice, zatímco v ostatních zemích se samofinancované investice stabilizují na 18 – 21 % HDP. Nicméně jsou to stále úrovně, z kterých vyplývá potenciální růst kolem 3-4%.

Rostoucí participace na trhu práce může zvýšit růst HDP

Růst zaměstnanosti bude v dlouhém období ovlivněn demografií. V některých zemích, jako na Slovensku a v Polsku, vzrostla v letech 2000-2007 populace v produktivním věku o  0,9 % ročně respektive 0,7% ročně, což přispělo k vyššímu růstu HDP. V Maďarsku a v Rumunsku nebyl tenhle dopad citelný, zatímco Česká republika a eurozóna se pohybovaly někde mezi, s průměrným ročním růstem populace v produktivním věku o 0,5 %. Kvůli demografickým trendům by v některých zemích mělo dojít v následujících letech k poklesu pozitivního vlivu na HDP, pokud nedojde ke korekci hranice důchodového věku[2]. Na druhou stranu mají země střední a východní Evropy ve srovnání s vyspělými evropskými ekonomikami spíše vyšší míru nezaměstnanosti a nižší míry participace na trhu práce. „Pokud země uspějí v implementaci některých struturálních reforem trhu práce a zvýší míru participace na trhu práce, pak by to střednědobě mělo rovněž podpořit růst HDP,“ věří Kotian.

Institucionální a technologická konvergence v zemích SVE přinese vyšší hospodářský růst než v západní Evropě

Od pádu socialistických režimů sledovaly země střední a východní Evropy cestu postupného (ačkoliv nerovnoměrného) zlepšování institucionálního prostředí a transferu technologií a know-how[3]. Tento proces byl jěšte posílen vstupem do EU. I když se situace v zemích střední a východní Evropy zlepšila, tato institucionální a technologická konvergence má ještě před sebou dalekou cestu a měla by v příštích letech pokračovat. „Země střední a východní Evropy by proto neměly sázet jen na růst kapitálu a zaměstnanosti, ale také na růst efektivnosti, který zajistí, že se země střední a východní Evropy budou nadále těšit z vyššího ekonomického růstu než v západní Evropě,“ vysvětluje Kotian. Samozřejmě, že tento dodatečný růst nemusí být ve všech zemích střední a východní Evropy stejný. V České republice, Maďarsku a na Slovensku budou v roce 2010 volby. Strukturální reformy, které zavedou nově zvolené vlády, budou rozhodujícími faktory pro růst v nadcházejících letech. „Očekáváme, že v budoucnosti bude mít příliv kapitálu menší dopad a reformy vedoucí k trvale udržitelnému ekonomickému prostředí tak budou o to více důležitým zdrojem hospodářského růstu,“ shrnuje Kotian.