Praha, Mikulov – Pokud i cizinci znají rčení, že podle čistoty záchodů se pozná kulturnost národa, tak od nás v tomto směru musí odjíždět dost zmateni.
Alespoň to platí na dálnici D1 a D2 ve směrech od Prahy a Brna. Najdete tu totiž jak záchodky, za které by se nemusel stydět ani čtyřhvězdičkový hotel či velmi slušná restaurace, tak i páchnoucí a špinavé špeluňky, které lze použít jen v opravdu kritické situaci.
Problém je, že když zabočujete na odpočívadlo či k čerpací stanici, nikdy netušíte, co vás čeká. Občas se dočkáte příjemných překvapení jako na odpočívadle na 89. kilometru v zadní části bistra Trucbaba. Naopak na místech, kde si myslíte, že vše musí být v pořádku, najdete třeba mušle přetékající močí.1
Čerpací stanice velkých řetězců nejsou zárukou kvality
Politika Ředitesltví silnic a dálnic je zřejmá. Klasická odpočívadla jedno po druhém uzavírá a spoléhá na to, že lidé zastaví a odskočí si na záchod u některé z benzinových pump, které podél dálnic stojí. Jednak tím ušetří a navíc vyhne se kritice za jejich nekulturnost. Také se dokonce může chlubit, že česká odpočívadla (zahrnuje do jejich seznamu právě ona místa s čerpací stanicí) jsou na odpovídající evropské úrovni. Jenže ani v tomto případě, jak zjistil v průběhu několika posledních dní při svém testu redaktor Aktuálně.cz, to určitě neplatí beze zbytku.
