Penzijní fondy i šéfové Asociace penzijních fondů se rádi chválí tím, kolik jim každoročně přibude klientů a jaké zajímavé výnosy si za posledních deset let, nebo od začátku trvání, připsaly. Je sice pravdou, že v prvních letech se průměrné připsané zhodnocení pohybovalo přes deset procent – to však bylo před deseti lety. Vzhledem k výši inflace a vytrvalému poklesu připsaných výnosů však není, a to zejména v posledních letech, čím se chválit.
Pořád lákat lidi tím, že hlavní výhodou je „nemožnost“ prodělat, je už v dnešní době spíše pokrytectvím. V posledních pěti letech dosáhlo průměrné reálné připsané zhodnocení (po zohlednění inflace) jen jednou více než jedno procento. Letošní průměrná reálná ztráta navíc tyto „výnosy“ prakticky vynuluje.
Dosahování nezáporných výnosů sice ochrání investory před náhlými propady o desítky procent, ale také jim zabrání dosahovat zajímavé zhodnocení. Co je platné, že fondy se chlubí průměrnou výkonností přes deset procent od svého vzniku, když reálná hodnota připsaných výnosů je někde úplně jinde a současná krize jej v pohodě vymaže.
V uplynulém roce žádný z fondů nepřipsal svým klientům reálný zisk. Přestože některé fondy výjimečně připsaly svým klientům výnos i několik procent, inflace ve výši 6,3 % spolehlivě vymazala i tyto pokusy. Průměrný reálný připsaný výnos -1,77 % (připsané výnosy mínus inflace) za posledních pět let není důkazem toho, že by penzijní fondy ochránily investice svých klientů.
