20. 10. 2026
Volby do Kongresu USA v polovině prezidentského mandátu: Co nám říká historie finančních trhů?
Hlavním tématem nadcházejících voleb do amerického Kongresu je „dostupnost“, tedy otázka, zda si lidé mohou dovolit základní životní potřeby. Čím více rostou ceny potravin, energií a nájmů, tím níže klesá popularita prezidenta Trumpa. „Volby 3. listopadu se fakticky stanou referendem o inflaci a životních nákladech,“ vysvětluje Jan Zendulka, CEO společnosti Moventum a.s. Voliči doufají v obrat dosavadního trendu. „Pro trhy není ani tak důležité, kdo zvítězí, jako spíše to, že skončí nejistota,“ říká Zendulka.
Výchozí situace republikánů před takzvanými midterms, tedy volbami v polovině prezidentského mandátu, není příznivá. V současnosti mají v Senátu převahu 53 ku 47 křeslům a ve Sněmovně reprezentantů disponují 218 mandáty, tedy pouze o pět více než demokraté. To však odráží jen výsledek minulých voleb – vyhlídky Trumpova tábora jsou chmurné. V celostátních průzkumech volebních preferencí pro Kongres (tzv. generic ballot) náskok demokratů vzrostl. Na začátku října vedli o osm až devět procentních bodů.
Přítěží pro republikány je samotný prezident. Trumpův politický kurz podporuje už jen 37 až 38 procent obyvatel. Jeho popularitu oslabuje zejména válka proti Íránu, která tlačí vzhůru ceny ropy. Podle predikčních trhů se většina ve Sněmovně reprezentantů pravděpodobně změní. V Senátu však výsledek zůstává nejistý. Cook Political Report hodnotí souboj jako vyrovnaný, s mírnou výhodou republikánů.
Demokratům nahrává ústřední téma kampaně: kupní síla. Debatě dominují inflace a životní náklady. Tankování je stále dražší, nájmy zůstávají na mnoha místech velmi vysoké a rostoucí úrokové sazby činí pořízení vlastního bydlení nedostupným. Stále častěji se hovoří o „krizi dostupnosti“. „Pokud jde o dostupnost životních potřeb, voliči více důvěřují demokratům,“ říká Zendulka.
Jak by mohly volby dopadnout? V zásadě připadají v úvahu tři scénáře. Nejpravděpodobnější je rozdělený Kongres, v němž by demokraté ovládli Sněmovnu reprezentantů a republikáni si udrželi Senát. Obě komory by se pak mohly navzájem blokovat. „To by znamenalo legislativní pat, více parlamentních vyšetřování a tvrdá rozpočtová jednání,“ vysvětluje Zendulka.
REKLAMA
Druhým scénářem je „modrá vlna“, při níž demokraté získají většinu v obou komorách. „Tím by vzrostl tlak na Trumpovu celní politiku a jeho postup na Blízkém východě,“ zdůrazňuje Zendulka. Prezident by však mohl zákony nadále blokovat vetem a pokračovat ve vládnutí prostřednictvím exekutivních nařízení.
Ve třetím scénáři si republikáni udrží obě komory. Pravděpodobně by tak pokračovala deregulace, celní politika a snižování daní. „To by bylo největší překvapení a krátkodobě by podpořilo dolar i cyklické akcie,“ říká Zendulka.
Bez ohledu na výsledek voleb se celní, sankční a zahraniční politika budou i nadále do značné míry uskutečňovat prostřednictvím exekutivních nařízení, takže volby v polovině mandátu na nich mnoho nezmění. „Změny by však mohly nastat v oblasti rozpočtu, dluhového stropu a nových fiskálních stimulačních balíčků,“ říká Zendulka. „Právě zde spočívá riziko.“ Trumpova administrativa vykazuje obrovské deficity; v uplynulém fiskálním roce schodek dosáhl šesti procent HDP. Bezprostředně po volbách proto hrozí politické spory a další pozastavení činnosti federální vlády („government shutdown“), protože provizorní financování státní správy je zajištěno pouze do 11. prosince. „To by se mohlo stát kamenem úrazu,“ vysvětluje Zendulka.
Roky voleb do Kongresu v polovině prezidentského mandátu mívají na akciových trzích charakteristický průběh. Podle Carson Investment Research, výzkumné divize americké společnosti pro správu majetku Carson Group, zaznamenal index S&P 500 v těchto letech od roku 1950 průměrný průběžný pokles od vrcholu ke dnu o 17,5 procenta. Dno trhu často připadalo na září. Následně pravidelně přicházelo oživení: dvanáct měsíců po každých takových volbách od roku 1950 byl index výše, v průměru o 16,6 procenta – bez ohledu na to, která strana zvítězila. „Rozhodující je konec nejistoty,“ říká Zendulka.
Letos se však typická korekce nedostavila, protože faktory jako válka, rostoucí úrokové sazby a vysoké valuace ovlivňují trhy v současnosti více než volební cyklus. „Bez obvyklého poklesu chybí část potenciálu následného zotavení, takže historické průměry nelze jednoduše přenést na současnou situaci,“ říká Zendulka. „Není to však důvod k obavám: ani v letech voleb v polovině mandátu, kdy se trh pohyboval blízko svých maxim, nebyl o dvanáct měsíců později níže.“
Pro jednotlivá odvětví však politika stále hraje významnou roli. Banky například těží z deregulace jen po dobu, kdy republikáni drží Senát. Akcie energetických společností nyní podporují vysoké ceny ropy. Pokud ale politici přijmou opatření ke snížení cen, může to na toto odvětví vyvolat tlak směrem dolů. Vítězství demokratů by pravděpodobně pomohlo sektoru obnovitelných zdrojů energie, jehož podporu Trump výrazně omezil. „Potenciál růstu však zůstává omezen prezidentovým právem veta,“ říká Zendulka. Ve zdravotnictví přetrvá regulatorní riziko bez ohledu na výsledek voleb, protože obě strany vedou kampaň i na téma cen léků. Relativně dobře chráněný je naopak obranný průmysl, neboť obě strany podporují vyšší výdaje na obranu.
„Investoři se musejí do voleb v každém případě připravit na zvýšené kolísání kurzů. Je to normální a nejde o signál k prodeji,“ říká Zendulka. Sázet na konkrétní volební výsledek nepovažuje za dobrou strategii, protože historické vzorce vývoje kurzů nezávisely na vítězné straně. Historie zároveň ukazuje, že v týdnech po volbách se zpravidla objevují investiční příležitosti.


