Při vyslovení jména Karel Havlíček Borovský se každému vybaví politický novinář a spisovatel. Jenže ve své publicistické tvorbě se věnoval také dobovým hospodářským problémům a ekonomickým jevům.
Havlíčka můžeme označit za jednoho z prvních a současně nejvýraznějších českých liberálních ekonomů.
V pravém slova smyslu „českým“ byl nejen z hlediska precizního a srozumitelného formulování a zdůvodnění potřeb rodící se české podnikatelské vrstvy – potřeby demokracie, osobní svobody, nedotknutelnosti majetku a nutnosti rozvoje svobodného podnikání bez státního zvýhodňování, bez zneužívání státu ke svému zisku a ke škodě druhých, bez monopolu a ochranářství, které beztak sloužilo silnějším německým podnikatelům.
Ale také i tím, že psal jako jeden z prvních ekonomů česky na velmi slušné teoretické a terminologické úrovni, a to v době, kdy čeština stále ještě nebyla plnohodnotným odborným jazykem.
Z množství článků s ekonomickou problematikou jmenujme několik nejvýznamnějších, z jejichž názvu je už patrné, čemu se také věnoval: „Svobodný výrob a svobodný obchod“, „Komunismus“, „Kdo platí největší daně“, „Sluší-li práva občanů vyměřovati podle daní?“, „Co jest vlastně konstituce?“ a populárně vědecké pojednání „Peníze“.
REKLAMA
Havlíčkovy články s hospodářskou tematikou ve své době do běžného povědomí dostávaly českou ekonomickou a daňovou terminologii a zvyšovaly občanské sebevědomí a ekonomické všeobecné znalosti českých čtenářů.
Avšak v dalších desetiletích měly stejně smutný konec jako jejich autor – na Karla Havlíčka Borovského jako ekonomického liberála nikdo z českých národohospodářů další generace dále systematicky a vědomě nenavazoval či neodkazoval.
Celý článek najdete v týdeníku Respekt.
