Většina lidí v Česku investuje způsobem, který úspory před inflací neochrání

Spořící nebo termínované účty jsou nejvyužívanějšími spořícími produkty. Z těch, kteří odpověděli, že pravidelně investují (73 %) je v současné době využívá bezmála devět z deseti lidí. Druhým v současnosti nejpopulárnějším druhem investic jsou akciové fondy (38 %), následované dluhopisovými fondy, akciemi a nemovitostními fondy. Zajímavé je, že nejmenší rozdíl mezi muži a ženami – investory, pouhé tři procentní body, je u spořících a termínovaných účtů (mírně převažují ženy) a nemovitostních fondů (mírně převažují muži). Naopak největší rozdíl – o šestnáct procentních bodů ve prospěch „odvážnějších“ mužů – je u akciových fondů.

Šest z deseti investujících respondentů uvádí, že buduje finanční rezervu na stáří, o něco méně pak vytváří dlouhodobý majetek nebo rezervu pro případ krize. Pouze 36 % uvádí jako svůj cíl ochranu majetku a jen 14 % šetří, aby si mohlo splnit nějaký svůj sen. „Jen asi třetina z těch, kdo doposud investovali chtěla primárně chránit svůj majetek – aktuální vysoká inflace ale snižuje hodnotu úspor či investic všem stejně. Omezit se pouze na spořící či termínované účty znamená nechat úspory inflaci zčásti napospas. protože zhodnocení spořících produktů ji nedokáže vyrovnat,” vysvětluje Miloš Filip, RSBC Funds Managing Director.

Výsledky průzkumu naznačují, že v nadcházejících dvou letech si mezi investičními produkty polepší akcie a nemovitostní fondy – naopak akciové a dluhopisové fondy či firemní dluhopisy plánuje nakoupit menší procento respondentů než doposud. „Zdá se, že významné procento respondentů si je dopadu inflace na své úspory vědomo. Do budoucna tak svou strategii chtějí změnit a zaměří se na investiční produkty s vyšším potenciálním výnosem, ale i rizikem. Jsou mezi nimi akcie nebo nemovitostní fondy, jež kombinují bezpečná hmotná aktiva s potenciálem růstu tržní hodnoty s dalšími pravidelnými výnosy, zejména v podobě nájmů. Tady vidíme také největší prostor pro edukaci nových potenciálních investorů,” dodává Miloš Filip.

Typický český či moravský „investor”

^REKLAMA

Z průzkumu vyplývá, že zdaleka nejčastěji (83 %) investují lidé žijící ve větších obcích s jedním až pěti tisíci obyvateli, naopak nejméně investujících je v malých obcích do tisíce osob (62 %) a ve středně velkých městech do sto tisíc obyvatel (70 %). Nejčastěji investují lidé ve středním věku s vyššími příjmy, naopak z důchodců pravidelně investuje či spoří necelá polovina (45 %). „Data průzkumu potvrzují řadu obecných předpokladů – třeba, že do akciových, dluhopisových a nemovitostních fondů investují především lidé s vyšším disponibilním příjmem a vysokoškolským vzděláním. Lze ale vyčíst i některé zajímavé postřehy, například že nejvyšší podíl pravidelně investujících, osmdesát šest procent, je mezi uživateli sociální sítě Pinterest,” zmiňuje Miloš Filip.

Asi největší rozdíly mezi muži a ženami se týkají důvodů pro spoření či investičních cílů. Finanční rezervu na stáří či dlouhodobý majetek uvádí jako důvod pro investice výrazně více mužů, zatímco ženy častěji uvádějí, že rezervu chtějí proto, aby se nemusely omezovat. Také investici coby ochranu majetku uvádí výrazně více mužů (43 % oproti 27 % žen).

Proč někteří neinvestují

I většina z těch, kteří uvedli, že v současné době pravidelně neinvestují (27 %), má v plánu v budoucnu investovat – ať už v příštích dvou letech (13 %), nebo v vzdálenější budoucnosti (7%), pouze necelá desetina respondentů uvedla, že neplánuje investovat vůbec. Hlavním důvodem, proč respondenti vůbec neinvestují je prostý fakt, že investicím nerozumějí (29 % z těch, kteří aktuálně neinvestují), významné procento pak nemá volné prostředky. Asi desetina potom uvádí, že je od investování odrazují odstrašující příběhy v médiích nebo negativní zkušenost v minulosti – ať už šlo o investování na vlastní pěst, nebo o rady finančního poradce.